Už v týdnu trenér Řezníček důrazně varoval: Pozor na standardní situace Vejprnic! Hráči jako by si jeho slova moc k srdci nevzali, tři ze čtyř branek jste inkasovali po standardkách.
To byla tragédie, co jsme vzadu předváděli, i když já bych v tuto chvíli neměl moc kritizovat. Ale při dvou gólech se stalo, že byli volní tři hráči, a kdyby to nedal ten první, tak to dal ten druhý. Nevím, kde byla chyba, viděl bych to na nezodpovědnost hráčů.
V poli jste nerezignovali, ale snaha většinou k ničemu nevedla.
Rezignovat jsme ani nemohli, když jsme hráli doma.
Soupeř neměl v poli převahu, góly dával jinak.
Vždycky se mu povedla standardní situace nebo brejk a spadlo to tam. Vejprnice mě překvapily, nečekal jsem, že budou hrát tak dobře.
Soupeř o vás nevěděl, mohl jste překvapit. Co si odnášíte z premiéry v Jankově?
Co si mohu odnést, když jsme prohráli 0:4? Pocity nejsou nic moc. Slabý výkon, čekal jsem od nás víc. Věřil jsem, že na devadesát procent vyhrajeme, nic jiného jsem si nepřipouštěl. Podle mne šlo o dost klíčové utkání.V týdnu jsme o zápase hodně mluvili, říkali jsme si, že ho musíme zvládnout. Teď to budeme mít hodně těžké, počítali jsme se třemi body. Pokusíme se je přivézt venku, uvidíme.
Cítil jste, že na vás spoluhráči hodně spoléhají?
To spíš já sám cítil vůči sobě zodpovědnost a chtěl jim co nejvíce pomoci! Ale dopadlo to špatně.
Do Jankova jste přišel coby fotbalista – amatér?
S Dynamem jsme ukončili smlouvu, pořád jsem jeho hráčem, sem mě pustilo na hostování.
Je pravda, že na léto chystáte přestup do zahraničí?
Nic konkrétního zatím nemám. Chtěl bych do zahraničí, ale jaká v létě bude realita, se teprve uvidí. Věřím, že agent mi nějaké testy sežene a pak bude záležet na mně, jestli uspěju, nebo i příští rok skončím někde tady v divizi.
Dynamo je minulost? Rozešli jste se v dobrém, nebo ve zlém, jak to vlastně bylo?
Rozhodně mě mrzí, jak se ke mně Dynamo zachovalo. Vyloženě neměli zájem, abych tam pokračoval, nenabídli mi prodloužení smlouvy. Počítal jsem tedy s tím, že budu alespoň v juniorce. Chtěl jsem kvalitně trénovat a myslel si, že v tom nebude problém, protože jsem v Dynamu od třinácti, jedenáct let! Ale chtěli po mně, abych šel do Písku, do divize, kam jsem za žádnou cenu nechtěl. Volal mi i pan Dejmal ze Sezimáku, ale odmítl jsem – pořád jsem nevěřil, že mi řeknou: Ne, v béčku už nesmíš ani trénovat. Až mi opravdu řekli, že nechtějí, abych byl v béčku, a jsou prý dvě možnosti: buď se dohodneme na ukončení smlouvy a vyplatí mě, anebo to budu mít těžké . . . Přistoupil jsem na to, že mě vyplatí a budu volný hráč.
A místo do Písku jste zamířil do Jankova. Proč?
Původně jsem do divize vůbec nechtěl, a když jsme na Dynamu ukončili smlouvu, považoval jsem za hotovou věc, že tři měsíce nebudu nikde hrát. Ale po třech týdnech už mi to bylo bez fotbalu dlouhé. Když mi z Jankova volali, nejdřív jsem odmítl, ale potom jsem se rozmyslel. Pan Kotrba mě sem nechtěl pustit, jen do Písku. Nakonec ho nějak přesvědčili s tím, že nesmím hrát proti jihočeským týmům, Prachaticím a Písku.
Původně jste prý měl hostovat v Čáslavi, je to pravda?
Tam jsem byl týden na testech a sám jsem tam skončil. Studuji, byť dálkově, ekonomku v Jindřichově Hradci a zázemí, které mám tady, bych tam neměl. Kvůli škole jsem do Čáslavi nechtěl a Dynamu řekl, že smlouvu dodržím a ten půlrok ještě zůstanu.
Tím jste svého zaměstnavatele asi rozmrzel, připouštíte?
No, to bylo úplně nejdřív. Pak přišel Písek a to ostatní. Beru to tak, že jsem byl v Dynamu jedenáct let a nějakou práci jsem pro klub odvedl. Vím, že do mě taky něco vložili, ale to je oboustranné.
