„Přístup lidí kolem fotbalu je skvělý.“ Spartak hraje pohledný fotbal, i proto se pohybuje v horních patrech tabulky. Fanoušci už se na start jara moc těšili. „Fandím Spartaku, držím palce Dejmalovi,“ říká fanynka Jarka. Patří mezi skalní příznivce klubu. Ostatní fanoušci na prosluněné tribunce v sobotu odpoledne přizvukovali. Tým vede zkušený Jindřich Dejmal. Dobře ví, jak chutná trenérské řemeslo v první lize. Dokáže porovnávat prvoligové a třetiligové podmínky. „Snad děláme fanouškům v Sezimově Ústí radost,“ říká. Před prvním zápasem s Náchodem se mračil, nakonec si po vítězství 2:1 zhluboka oddechl.

V kabině třetiligového týmu proběhla příprava, jako by třeba na Slavii přijel slavný Arsenal. Pečlivý trenér nikdy nic nepodcení. Na dveřích kabiny jsou přesně vypsána čísla protihráčů, šipky určují, kdo si kterého protivníka bude hlídat. Speciální pozornost je věnována standardním situacím. Hráči mají přímo pod nosem informace o tom, kdo bude stát ve zdi, kdo půjde proti balonu a další maličkosti. „Zažil jsem trenéra Dejmala už před několika lety, věděl jsem, do čeho jdu, jsem spokojen,“ usmívá se obránce Kochlöfl, záložník Rožboud přikyvuje. „Je to zkušený trenér, má úspěchy, dlouho trénoval v lize, nemáme žádný problém.“

Fanoušci

Diváci se fotbalem na malém městě baví. V klubu si jich váží. „Funguje mikroregion Táborsko, jezdí k nám fanoušci ze Sezimáku, z Tábora, z Plané nad Lužnicí,“ pochvaluje si výkonný ředitel klubu Tomáš Samec. „Po dlouhé době se tady hraje tak vysoká soutěž, diváci byli natěšení, když s námi hraje jakékoli béčko, chodí příznivci v hojném počtu. Vážíme si jich, vytváříme pro ně odpovídající podmínky, připravujeme svozy autobusy, permanentky, volné vstupenky, předzápasové a pozápasové programy.“ Třeba konkrétně na první zápas jara měly všechny dámy na stadion vstup za poplatek ve výši svého uvážení…

Hráči fanoušky vnímají. „Slyším je, nejsem hluchý,“ směje se Kochlöfl. „Když se prohrává, je všechno špatně, když se vyhrává, zatleskají. To není jako v Anglii, kde zatleskají, i když zkazíš balon. Jsme přece v Čechách.“

Starost o fanoušky se sezimoústeckému klubu vyplácí. V čem konkrétně? Třeba v zájmu mládeže. Fotbalisté mládežnických klubů svým idolům fandí, vycházejíci hvězdičky jsou pyšné na to, že hrají právě za Spartak. „Hraju stopera za mladší žáky, fandím Kofimu.“ „Já hraju středního záložníka, z mužů se mi líbí taky Kofi, je tu hodně let a celkem mu to jde. A ještě se mi líbí pan Koutník, to je taky střední záložník, má dobré standardní situace.“

Postup?

„Plány klubu byly kolem devátého nebo desátého místa, povedla se nám v závěru podzimu šňůra vítězství a s jídlem roste chuť,“ uvažuje Stanislav Rožboud. „Když se povede doma pár zápasů, na postup bychom klidně mohli pomýšlet.“ Výkonný ředitel Spartaku Tomáš Samec vidí situaci v širších souvislostech. „Reprezentujeme táborský region, jsme druhý nejvýše postavený klub v jižních Čechách, je to pro nás závazek, třetí liga je hodně náročná soutěž. Chceme dál pracovat na vytvoření zázemí a na stabilizaci klubu. Myšlenka na případný postup je sice krásná, po fotbalové stránce to vypadá nadějně, pro nás je ale limitující vybudování zázemí.“ Soukeník totiž přísná druholigová kritéria nesplňuje. Prozatím…

Další informace a rozhovor s trenérem si můžete přečíst v ČbD 19.3. na straně 22.