Pokud v následujících týdnech přesvědčí trenéra Řezníčka, že patří do kádru Jankova, otevře se mu cesta na divizní trávníky! První herní test v přípravě už má za sebou: Jankov podlehl Třeboni 0:2.

Prý jste byl dlouho v zahraničí . . .
Čtyři roky jsem byl pryč. Z Hrdějovic jsem odcházel ještě v době, kdy tam trénoval Vojta Brozman.

Tak to jste se spolu v Jankově minuli asi o dva měsíce.
Kontaktoval mě už dřív. Vrátil jsem se do Hrdějovic a po čtyřech letech jen tak chodil na tréninky, jinak nic. Vojta mi domluvil, že mohu jít s Jankovem v zimě do přípravy a potom uvidím. Když to zvládnu, tak zůstanu, když ne, vrátím se zase do Hrdějovic. Jsem odchovancem, nikde jinde jsem doposud nehrál.

Je pro vás šance vyzkoušet si divizi velkou výzvou?
Určitě! Ale čtyři roky, kdy jsem netrénoval, jsou na hřišti hodně znát. Bolí to. Ale chci to zkusit, mám na to celou přípravu. Záleží jenom na mně. Někdy v únoru, v březnu si sedneme a domluvíme se. Udělám, co je v mých silách, abych se tu mezi kluky udržel. Parta je tu výborná a určitě je lepší hrát divizi, než hrát v Hrdějovicích. Ale když to neklapne, vrátím se do Hrdějovic – a budu taky spokojen.

Co byste řekl ke své premiéře proti Třeboni v Zimní lize?
Odehrál jsem druhý poločas. V týmu Třeboně znám spoustu kluků. Bylo to těžké, fyzička je zatím špatná, ale výzva je to veliká a těším se na další zápasy. Vím, že příprava bude náročná, snad to půjde a dostanu se do toho.

Kdy jste naposledy skóroval?
Jeden gól jsem na podzim dal za béčko Hrdějovic na Akře v okresním přeboru.

Prozraďte, co jste v Anglii celé ty čtyři roky dělal?
Studoval, pracoval. Odjel jsem tam jen proto, abych nemusel na vojnu. Mezitím jsme vstoupili do Evropské unie, a tak z plánovaného půlroku byly nakonec roky čtyři! A pořád mi tam zůstalo plno kamarádů, takže cestu zpátky mám otevřenou.