Jak to u trenérů bývá, u kormidla fotbalových týmů – a koučoval jich dost – prožil postupy (těch bylo dvakrát víc) i pády. Největšího úspěchu Češka dosáhl s Dívčicemi, se kterými postupoval s kolegou Fraňkem z I. A třídy do krajského přeboru.

„A hned v další sezoně jsme hráli o divizi, skončili jsme druzí za Vodňany. To byly pěkné dva roky. Na domácí zápas s Vodňany tehdy přišlo do Dívčic dvanáct set diváků včetně celé jihočeské fotbalové generality!“ vybavuje si Josef Češka svůj životní zápas v roli kouče.

Sám hrával kdysi fotbal na Rudolfově. Brzy se dal na trénování. V tehdejší Rudé hvězdě začínal s mládeží „od píky“ u generace dnešních čtyřicátníků; nejlepší z nich to dotáhli až do Dynama a nakoukli do druhé ligy.

Češka se vrátil na Rudolfov a další štace následovaly: VTJ Škoda ČB, Dívčice, Nemanice, Lomnice, Loko ČB, Kamenný Újezd, opět Rudolfov, Vodňany a Novosedly.

Do Novosedel se vrátil letos v létě. Právě s nimi slavil zatím svůj poslední postup do I. A. „Nejvíce mi připomínají příjemnou štaci v Lomnici, na kterou moc rád vzpomínám,“ svěřuje se jubilant Josef Češka, jenž o gratulanty jistě nebude mít nouzi . . .