Oslavil padesáté narozeniny, k četným gratulantům se připojuje i sportovní redakce našeho listu. Příznivci Dynama České Budějovice si jeho výkony určitě ze Střeleckého ostrova dobře pamatují. Mezi přednosti obránce nebo záložníka vždy patřila bojovnost…


Jednou z vašich aktuálních aktivit je trenérský post u mládeže SKP České Budějovice, naplňuje vás tato práce spokojeností?

Určitě. Je příjemné sledovat, jak se kluci lepší. Oni navíc ještě nejsou tak zkažení jako profesionálové.


Jak vzpomínáte na vaše fotbalové začátky?
Začínal jsem v Plzni. S fotbalem jsem ale nejvíc prožil v Dynamu. Nejprve jsem byl v Plzni v ligovém dorostu. Pocházím z vesničky Komárov u Hořovic, odtud si mne vybrali do plzeňského dorosteneckého týmu.


Kudy vedla vaše cesta do první ligy mužů?

Tehdy byl v Plzni trenér Pospíchal, vytáhl si mě do áčka.


Zajdete se dnes tu a tam podívat na první ligu na Dynamo?
Časově to moc nestíhám.


Před dvadvaceti lety jste slavil s právě v dersu Dynama postup do I. ligy. Vídáte se s bývalými spoluhráči?
Občas. Třeba s Vorlíčkem. Ale moc toho opravdu nestihneme. S klukama se moc nevidíme. Jsme všichni dost vytížení. V práci i na trénincích.


Čím se po kariéře prvoligového fotbalisty živíte?
Pracuju v teplárně. Už léta. Co jsem skončil s fotbalem.


Pořád se aktivně zapojujete do fotbalového dění, hrajete s chutí?
V Boršově určitě. Je tam krásné hřiště, hraju třetí třídu. Baví mě to. Sice mě pořád něco bolí, ale snažím se pořád udržovat.


Fotbalových aktivit máte dost, hrajete i futsal. Jak se vám daří na tomto poli?
Hraju v Budějovicích za Kohouty. Spíš než zábava jsou to starosti. Musím dávat hráče dohromady, abychom zápasy vůbec odehráli.


Změnil se fotbal za roky, co se mu nevěnujete ve vrcholové podobě?

Strašně moc. Je v něm víc peněz.
A dřív byli určitě kvalitnější hráči. K fotbalu měli lepší přístup. Dneska je zajímají hlavně peníze. My hráli napůl amatérsky, bylo se ale určitě víc na co koukat. Dneska je to hlavně o tom míč někam odkopnout.

 

Václav Korejčík

Pavel Tobiáš (bývalý spoluhráč): „Venca byl univerzální hráč. Levý obránce nebo záložník. velmi vzácný typ hráče.


I dneska jsou leváci velmi ceněným zbožím. Fotbal je potřebuje. Měl výbornou levou nohu, skvělou kopací techniku, smysl pro kombinaci. Byl vždycky bojovník, poctivý fotbalista. Výrazná postava našeho týmu. Do dalších let mu přeju hodně zdraví. Hraje ještě pořád třetí třídu? To svědčíjen o tom, že má fotbal rád. Do práce vždycky jezdil na kole, on je člověk, který bude celý život v pohybu.“