Budějovičtí mladíci na Složišti rostříleli Kolín 4:0 a trenér Karel Musil si nemohl Máchův návrat vynachválit. „Snad jeho zranění nebude vážné,“ komentoval kouč juniorky Máchův předčasný odchod ze hřiště.
Štočkův šlapák vypadal z lavičky hodně škaredě…
Jejich lavička volala, že on hrál balon, alemíč vůbec nezasáhl a trefil mě přímo pod koleno. Bál jsem se, že to koleno odneslo, bude to ale asi jen nakoplé. Snad to bude dobré.
Vy jste mužstvu chyběl hodně dlouho, co toho bylo příčinou?
Měl jsem z přípravy natažený zadní stehenní sval, a přestože jsem si myslel, že to bude tak na týden dva, nakonec mě to trápilo pět týdnů.
Zdálo se, že máte velkou chuť?
Já tak dlouho nikdy zraněn nebyl, takže ta chuť do fotbalu po tak dlouhé době byla obrovská. Akorát s fyzičkou to bylo horší, nějak jsem s tím však vypořádal. Škoda, že jsem to nedohrál do konce. Hrálo se mi dobře, s Michalem Šmídem jsme si vzadu rozuměli. Stejně tak ale i s dalšími kluky.
Proti Kolínu rozhodly dva rychlé góly. Byl to záměr, dát brzy gól?
My si řekli, že na ně vletíme, že je budeme napadat od první přihrávky, a to nám vyšlo. Dali jsme dvě branky, to nás uklidnilo a pak už byli na koni.
Juniorka ve třech zápasech v řadě neuhrála ani bod, nedala gól ajedenáct jich dostala – a jen jste se vrátil na hřiště, hned výhra 4:0…
Ta výhra mě těší, že by to ale souviselo jen s mým návratem, si rozhodně nemyslím. Ani to vítězství bych nepřeceňoval, musíme je potvrdit v dalších zápasech.
Že jste tu sérii zlomili, vás ale těší?
To určitě. Teď je třeba udělat nějaké body v Blšanech. Ty jsou poslední, chceme uspět.
