„Dostal jsem míč od Radima Pouzara, posunul si ho na druhou nohu a zkusil vystřelit na zadní tyč,“ přibližuje svou pumelici z pětadvaceti metrů, která zapadla do horního růžku příbramské banky. „Gólman před sebou měl spoustu hráčů, takže asi toho moc neviděl. Jsem rád, že mi to tam tak hezky padlo,“ libuje si.

Pálil „béčkem“

Ač střílel levačkou, což je jeho slabší noha, byla to rána jako z děla. „Levačka, to je pro mne hodně béčková noha, ale sedlo mi to parádně,“ usmívá se.
Rezerva Příbrami na tom sice v tabulce ČFL není zrovna nejlíp, jenže na jihu Čech se představila s celou řadou pendlů a v roli obětního beránka rozhodně nebyla. „Příbram tady hrála dobře, hráči z áčka tam byli znát,“ oceňuje Mašát, výhru svého týmu ale považuje za zaslouženou. „Měli jsme daleko víc šancí,“ připomíná.


„My taky měli kluky áčka,“ dodává, aniž by si v tu chvíli uvědomil, že v sobotním zápase posilou z áčka byl vlastně i on sám. „To je pravda, něco přes měsíc už s áčkem trénuju,“ přitakává. „Jsem moc rád, že mi pan Straka tu šanci dal, a budu se snažit, abych v áčku už vydržel a pokud možno se dopracoval také do stálého kádru,“ odtajňuje svůj smělý cíl.


Velký rozdíl v tréninku áčka a béčka nevidí. „Běhá se všude, v áčku i v béčku. Samozřejmě, že pan Straka má jiné formy nácviku různých situací než pan Musil, ale v počtu tréninků i jejich náročnosti nějak markantní rozdíl není,“ přemítá technicky vybavený záložník, jenž s fotbalem sice jako kluk začínal v Obratani, už od mládežnických kategorií ale je v Dynamu.

Víc peněz? To ne

Na dotaz, zda si v áčku polepšil finančně, jen s úsměvem zakroutí hlavou. „Zatím ještě ne, ale kdybych se v áčku propracoval do základního kádru, tak bych si asi polepšil,“ míní.


Ač dle některých zdrojů si debut v prvním mužstvu odbyl v podzimním poháru v Chebu, dres áčka poprvé oblékl už v minulé sezoně. A to dokonce v první lize! „Proti Baníku to teď byl už můj druhý ligový zápas, poprvé jsem do ligy naskočil už minulý rok, ještě za pana Cipra,“ uvádí vše na pravou míru a upřesňuje, že ligový debut si ale opravdu odbyl v zápase proti Baníku. „Jenže to bylo v Ostravě a už v minulém ligovém ročníku,“ směje se.


Letos ale těch příležitostí v áčku dostal přece jen víc. Po zmíněném pohárovém utkání v Chebu si zahrál i v osmifinále Českého poháru s Brnem. „Že bych proti Brnu mohl nastoupit, jsem tušil už několik dní předem, definitivně jsem se to ale dozvěděl až den před zápasem, když mě při nácviku herních situací trenér poslal do základní jedenáctky,“ svěřoval se po smolné pohárové porážce pro klubový server. „Za tu šanci jsem byl samozřejmě strašně rád,“ říká.


Ani prý nebyl až tak nervózní. „Hráli jsme doma a proti ligovému soupeři, vše ale ze mě spadlo již při rozcvičce a do zápasu jsem šel již s čistou hlavou,“ ujistil.


O tom, že do pohárového čtvrtfinále místo kombinovaného týmu Dynama postoupilo kompletní Brno, rozhodly dva brněnské góly v samém závěru. „Byla to ohromná škoda. Člověk v tu chvíli najednou cítil velký zmar. Celý zápas jsme bojovali, dřeli a chtěli postoupit. Přitom jsme si ke konci zápasu vytvořili převahu, jenže gól jsme nedali,“ litoval.


Smutně odcházel ze hřiště i před dvěma týdny v Teplicích, kde budějovičtí fotbalisté ztratili slibně rozehraný zápas. Zato týden předtím proti Baníku, kdy podruhé v životě šel do prvoligového zápasu, si i ten krátký čas na hřišti pořádně vychutnal. „Naskočil jsem sice jen na chvilku, ale jsem vděčen za každou zkušenost. Navíc jsme vyhráli 3:0,“ chválí si.

Jak o víkendu?

Minulý víkend měla první liga přestávku, tím spíš ale Michal Mašát uvítal možnost zahrát si za béčko. „Chtěl jsem pomoct klukům vyhrát,“ říká.
Zda o víkendu pojede s béčkem na dohrávku proti Chebu, či bude v nominaci na nedělní ligu s Libercem (15.00 na Střeleckém ostrově), ještě nevěděl, nijak ale nezastírá, že velkým přáním je zabydlet se v prvním mužstvu natrvalo. „Budu hrát i trénovat naplno a doufám, že bych se mohl do zimní přípravy dostat, ještě víc se ukázat a zviditelnit. Prostě se víc prosadit,“ uzavírá odhodlaně.