Po zápase ofenzivní středopolař s dobrou rozehrávkou a tvrdou střelou ze střední vzdálenosti odpovídal na dotazy Jihočeského deníku.
Jistě jste se nehněval, že jste i proti tak silnému mužstvu, jakým Brno určitě je, nastoupil opět v základu…
Za to, že jsem mohl hrát od začátku, jsem samozřejmě byl strašně rád. Hráli jsme doma a myslel jsem, že přijde dost lidí. Proto jsem se na zápas hodně těšil. Akorát mě mrzí, že jsme z toho nevytěžili nějaký bod.
Nepromarnili jste trošku první poločas? Zdálo se, že se dopředu moc nehrnete?
Řekl bych, že to v úvodu bylo z obou stran hodně opatrné. Oba týmy čekaly na chybu toho druhého. Bohužel pro nás tu chybu udělal rozhodčí. Po té sporné penaltě si Brno už zápas pohlídalo.
Zdálo se, že vás ta situace zřejmě dost rozhodila…
Určitě. Do té doby Brno nemělo žádnou šanci, ta panelta je posadila na koně. Ačkoli po přestávce jsme měli nějaké šance vyrovnat, bohužel se nám to nepovedlo.
Ve druhé půli jste přitom hráli daleko aktivněji a měli více ze hry. Zřejmě i trenér vám o přestávce promluvil do duše?
My si v kabině řekli, že nemáme co ztratit, že prohráváme, a tak že na ně vletíme a zkusíme vyrovnat. Myslím, že jsme druhou půli hráli dobře a měli tam i nějaké šance. Škoda, že tam nic nepadlo.
Zdá se, že jste se v kabině áčka zabydlel už natrvalo. Zprvu jste chodil až ke konci zápasů, teď už podruhé jste nastoupil v základu.
Za to, že mi trenér dává tolik šancí, jsem hrozně rád. Budu se snažit makat pořád na sto procent, aby těch šancí bylo stále víc a víc.
Ač jste stále mladík, přece jen je vám už čtyřiadvacet let. Věřil jste i v době, kdy vám roky ubíhaly a vy stále kopal za juniorku, že ta šance jednou přece jen přijde?
Já si nikdy žádné vysoké cíle nedával. Spíše jsem se snažil v každém zápase hrát co nejlíp. S příchodem trenéra Straky se to otočilo a já začal trénovat s áčkem. Postupně jsem začal dostávat i šanci, nejdřív v poháru, pak na části zápasů. Absolvoval jsem v áčku i zimní přípravu a i v ní jsem se snažil všechno dělat naplno. Tak to chci dělat i v budoucnu.
Je velký rozdíl, hrát s Brnem nebo Spartou než předtím za béčko třeba s Kolínem či Letohradem?
To se nedá vůbec srovnat! Diváci, mediální zájem, velké kluby a velcí hráči, prostě vše je úplně jiné. Já každý zápas sbírám další zkušenosti a jsem moc rád, že u toho mohu být.
Když vás trenér pošle pomáhat béčku, necítíte to tudíž jako nějakou pohanu či cestu zpátky?
Když se nevejdu v áčku do sestavy a jdu za béčko, stále platí, že chci hrát co nejlíp. Jsem ještě mladý hráč, pořád potřebuju co nejvíc hrát a sbírat zkušenosti. A když k tomu mohu klukům z béčka pomoci, tím líp. Třeba v sobotu před Brnem jsem se byl na Složišti podívat a po zápase jsem byl i v kabibě. Byl jsem v béčku kapitán, mám tam plno kamarádů a pořád jim fandím. A když jdou hrát s nimi, chci jim pomoct. Někdy to vyjde líp, někdy míň, ale vždycky jim chci pomoct. S Kolínem to zvládli i beze mne – a s přehledem.
Naskočil jste do áčka na podzim, kdy byly výsledky. Ze začátku jara se vám nedařilo, po výhře s Bohemkou se vám ale už asi dýchá líp.
My na jaře dlouho na to vítězství čekali, už jsme moc potřebovali vyhrát – a s Bohemkou ty body byly navíc velice důležité. Týden nato na Spartě jsme naopak neměli co ztratit a myslím, že jsme tam odehráli docela dobrý zápas a prohráli jen 0:1. Řekl bych, že ani proti Brnu jsme nepropadli, nicméně jsme prohráli. A to mrzí.
A to vás v sobotu čeká možná ještě náročnější úkol: obstát na horké půdě v Ostravě!
My začali sérii těžkých klání na Spartě, pak jsme měli Brno, teď jedeme do Ostravy a nato máme doma Teplice. Samá mužstva ze špice tabulky. My se na to ale nesmíme ohlížet a pojedeme do Ostravy překvapit a dovézt nějaký bod.
Těšíte se na proslulou atmosféru, kterou na Bazalech dokážou vytvořit tamní proslulí fanoušci?
Samozřejmě, že se na to těším. Já právě v Ostravě v lize debutoval, mám na to krásné vzpomínky. Diváci tam jsou fakt výborní. My to budeme mít moc těžké, ale jak říkám, chtěli bychom překvapit.
