Až poslední zápas českých fotbalistů do 19 let v první fázi kvalifikace o postup na mistrovství Evropy rozhodl o tom, že si čeští mladíci vybojovali postup do rozhodující kvalifikace. Byl u toho i osmnáctiletý Milan Nitrianský z českobudějovického Dynama, jenž po zápase telefonicky odpovídal na dotazy našeho listu.

Zavládla po vítězství s Gruzií velká radost?
Samozřejmě, ta radost byla obrovská! My první dva zápasy remizovali, stejně jako i ty zbylé dva. To tudíž nic neřešilo, rozhodoval až poslední zápas. My ho vyhráli, a tak jsme nakonec jako druzí za Dány postoupili. Takže nadšení bylo veliké.

Byl to hodně náročný zápas?
Řekl bych, že ano. Hlavně proto, že byl na nás velký tlak. Postoupit se prostě mělo, byl to náš úkol, a když první půle byla 0:0, nervy trošku pracovaly. My věděli, že musíme být trpěliví, abychom neudělali nějakou chybu. Vyplatilo se nám to, nakonec jsme ten vítězný gól dali.

Vy jste předchozí zápasy nastupoval vždy až ke konci, ten klíčový jste ale odehrál celý. Byl jste tomu rád?
Určitě. Trenér ke mně přišel a říkal mi, že půjdu od začátku, že jsem čerstvý a že on to potřebuje trochu oživit. Po zápase mi říkal, že je se mnou hodně spokojen. Jsem rád, že se mi dařilo, prostě pohoda.

Kdy jste se dozvěděl, že budete v základu?
Jasné to bylo hned po druhém zápase s Dánskem, kdy mi to trenér sdělil. Od té doby jsem se na to připravoval.

Proti Gruzii jste hrál na pravém kraji zálohy, zatímco v dresu Dynama nastupujete spíš na kraji obrany. Co vám víc vyhovuje?
Jak kdy. V Budějovicích za juniorku hraju spíš zálohu, když jdu za dorost, tak spíš na beku. Ale mně to nevadí. Trochu možná raději jsem v záloze, když ale jdu na beka, je mi to úplně jedno.

Proč jste ani jeden z těch předchozích zápasů na Kypru nevyhráli? Třeba proti Kypru jste jistě byli favoritem…
To byl fotbal na jednu bránu, jenže my nedokázali dát to, co jsme měli. Ke konci jsme se i strachovali, protože oni měli rychlé brejky. Trenér byl hodně mrzutý… Proti Dánsku už to byl už jiný fotbal, Dánové byli hodně dobrý soupeř, ale my měli k vítězství blíž. Škoda, že to nevyšlo, naštěstí jsme si to pak proti Gruzii vynahradili.

Co vás teď v reprezentaci čeká?
Trenér nás nabádal, že musíme makat dál, že to hlavní nás teprve čeká. Že ta druhá fáze bude ještě jednou tolik těžší. Že žádný z nás nic nemá jisté. Já osobně bych v mužstvu chtěl zůstat a udělám pro to vše, co bude v mých silách.