Po podzimu tudíž asi na Složišti spokojenost převažuje. Je to tak?
Trenér by sice nikdy neměl být plně spokojen, na druhou stranu ale i já mám po podzimu dobrý pocit. Především proto, že se nám dařilo naplnit i asi nejhlavnější úkol, jaký béčka mívají – a to, aby se ti nejlepší hráči z B-týmu dokázali postupně uplatnit v prvním mužstvu. Navíc jsem přesvědčen, že jak na jaře, tak i na podzim, naše mužstvo dle mého soudu předvádělo velice atraktivní hru. Hlavně v domácích zápasech. A v neposlední řadě, spokojeni můžeme být i s dosaženými výsledky. Až na pár zápasů venku úspěšné výsledky převažuji.


Čím si vysvětlujete, že venku jste na podzim vyhráli jen v Kolíně?
Sám nevím. V minulých letech tomu tak nebylo, to jsme ztráceli body i doma, ale zase jsme jich víc vozili zvenku. Až letos jsme body sbírali převážně doma. Možná, že to souvisí se změnou stylu hry. Víc jsme asi vsadili na fotbalovost a jen ta venku asi nestačí.Nedá se ale říct, že jsme venku až tak propadli, vždyť všechny zápasy, které jsme na hřištích soupeřů prohráli, skončily jen 0:1.


Přitom jste venku poprvé prohráli až v osmém kole na Slavii…
Vstup do sezony se nám povedl, v prvních sedmi kolech jsme ani jednou neprohráli, bohužel jsme ale i v této fázi nějaké body doma zbytečně ztratili. Třeba hned v prvním kole s Varnsdorfem. Porážka na Slavii nás trošku zbrzdila, protože pak jsme doma jen remizovali s Náchodem a prohráli v Boleslavi. Naštěstí v závěru sezony se nám herní pohoda zase vrátila a dohrávali jsme dle mých představ. Díky remíze v Chebu v posledním kole jsme se dostali v tabulce pravdy na nulu, takže jsme se oproti minulému roku o dva body posunuli výš. Navíc jsme dali víc branek než loni na podzim, hlavně jsme jich ale skoro dvakrát míň dostali.


Za celý podzim jen deset inkasovaných gólů, nejméně ze všech osmnácti účastníků třetí ligy, to je pro defenzivní činnost vašeho týmu vskutku výjimečná vizitka!
A když jsem si tu statistiku procházel, ještě pár gólů z těch deseti bylo úplně zbytečných! A co horšího, připravili nás o dost bodů.


Přesto jste asi na své defenzivní hráče byl pyšný?
Samozřejmě. Týká se to i obou gólmanů, kteří dohromady vychytali osm nul. Každý z nich po čtyřech.


Na to, že Pešulovi i Vršeckému je devatenáct, velice solidní bilance…
To určitě. My se snažili je pravidelně pod dvou zápasech střídat. Bez ohledu na to, jak si v nich vedli. Oba se snaží na sobě pracovat, vidím v nich dobrou perspektivu. Nepamatuji, aby tady kluci v jejich věku tak pravidelně a kvalitně třetí ligu odchytali.


Mladým gólmanům vydatně pomáhali i ti čtyři hráči před nimi…
Určitě. Výhodou bylo, že obranná čtveřice hodně zápasů odehrála ve stabilním složení. Na rozdíl od brankářů jsme v obraně vsadili na zkušenost, Leština, Mácha, Švehla i Pravda už toho hodně měli za sebou, navíc nám na podzim odehráli mezi patnácti až sedmnácti zápasy. Dá se říci, že sehráli skoro všechna utkání.


Vzadu zkušenost a vyzrálost, vpředu spíš dravé mládí?
Přesně tak, směrem dopředu už převažovala perspektiva. Stráský, Lesňák i Ondrášek, to jsou hodně mladí kluci.


A co záložní formace?
Tak napůl… Byla tam jak zkušenost, třeba díky Mašátovi a Pouzarovi, tak i mládí Maška, Dobala či Jungra.


Zmínil jste, že už na jaře mužstvo podávalo dobré výkony. Čím si vysvětlujete, že ani řada změn, ke kterým v létě v kádru došlo, se na hře týmu nepodepsala?
Ta obměna byla velká, navíc jsme věkovou hranici týmu posunuli zase o něco níž. Ve většině utkání se věkový průměr našeho týmu pohyboval o jeden až čtyři roky níž než u soupeře.


Co spolupráce s A-týmem?
Nemohu si stěžovat. Pendly vytipoval trenér Straka, volbu ale nechal na mně. Venku jsem tudíž některé nechal stát a postavil to na svých hráčích.
Někteří hráči naopak z béčka přešli do áčka.

Já jsem především moc rád, že se hráči od nás dokázali v prvním mužstvu prosadit. Už loni to byl Peroutka, který ligu hraje už pravidelně. Teď se stále víc prosazuje Stráský, naskakovat do týmu už začal i Mašát. Taky Švehla, ač mu to v Teplicích nevyšlo, oba pohárové zápasy neodehrál špatně. Prostě hráči z juniorky se dostali i do sestavy a těší mě, že jim trenér Straka tu šanci dal. A to jak v pohárových utkáních, tak i v lize, navíc v jedničce začali trénovat i Leština a Pravda. Jsem tomu rád i přesto, že právě té střední fázi sezony, kdy jsme hodně bodů poztráceli, se nám po přechodu několika hráčů do áčka kostra týmu prakticky rozpadla. Těší mě ale, že jsme se dokázali s tím vyrovnat.


Od vás se hráči posunuli do áčka, k vám zase přicházeli kluci z dorostu.
A leckdy se mohli přesvědčit, že ta realita byla daleko těžší než jejich představy a sny. Ti mladí kluci musí být hodně trpěliví a neustále na sobě musí pracovat. Jedině tak to mohou někam dotáhnout.


Týká se to třeba Kaňáka a Košíka, ale i dalších hráčů, kteří během soutěže odešli do nižších soutěží?
Po dohodě s Jirkou Kotrbou jsme chtěli umožnit mladým hráčům, kteří u nás byli na hraně základu a lavičky, aby mohli co nejvíc hrát, aby byli co nejvíc využiti. Všechny je sleduji a ač nerad, musím konstatovat, že bohužel ne všichni se dokázali ve svých týmech prosadit do základních sestav.


Jak naopak jste byl spokojen s hráči, kteří přišli z nižších soutěží? Třeba Dobal si asi odehrál své?
Rozhodně, Láďa splnil to, co jsme od něj čekali. Přidal i něco navíc, dal čtyři branky. Ač to pro něho nebylo snadné, do týmu se postupně zapracoval. Důkaz? Patří k těm hráčům, kteří odehráli všech sedmnáct utkání. To, co jsme čekali, splnil i Mašek. A velká škoda, že se v úvodu zranil Lesňák, ten jako dynamický a rychlostní typ má velké předpoklady vyrůst v kvalitního útočníka. Záleží hlavně ale na něm.


Dojde i v zimním období k nějaké obměně hráčského kádru?
To jistě. Vše se ale bude odvíjet od A-týmu, ve kterém v zimě také určitě dojde ke změnám. A taky na tom, jaká bude situace v dorostu. Ten v první lize na podzim nahrál hodně bodů a věřím, že i na jaře nějaké přidá a že dojde ke stejnému posunu jako před rokem, kdy jsme dohrávali s celou řadou dorostenců. I teď ke konci podzimu už někteří s námi trénovali, taky na hřiště se dostali. Ať už Jasanský, Rakovan, Pliška, Nekvinda či Kučera. Šlo nám o to, aby si třetí ligu okoukali, ale i pro náš tým to bylo zdravým oživením.


Co chystáte na zimu?
Po skončení soutěže jsme ještě trénovali dál, koncem roku dostanou hráči tři týdny volno a začátkem ledna začneme se zimní přípravou. Mám připraveny tři bloky a na závěr bude soustředění v Olomouci, které se nám letos osvědčilo. Tam sehrajeme i zápasy s HFK a béčkem Brna. Tady budou součástí přípravy i zápasy zimní ligy na Složišti.


Co čekáte od jara, které vždy bývá hektické a náročné?
Začínáme dvěma zápasy venku, ve Varnsdorfu a Liberci. Ty naznačí, co můžeme od jara čekat. Naším přáním je, abychom nasbírali nějaké body a mohli postupně dávat šanci dalším našim mladým hráčům. Samozřejmě, že by mě potěšilo, kdyby ti hráči, co naskočili do áčka, se tam udrželi a prosadili. Třeba Michal Mašát udělal velký výkonnostní skok, dal nám sedm branek a na pět jich přihrál. Byl u dvanácti branek z těch dvaadvaceti, co jsme dali.


Malá odbočka závěrem, jak jste viděl Sezimovo Ústí?
Je v kontaktu se špičkou, hraje hodně nahoře. To je dobře a přeju jim to. Ale pro mne osobně to nebylo překvapení. Přišel tam velice zkušený trenér, ale i kvalitní hráči. I ti, co už v Sezimáku hráli, měli zkušenosti s třetí ligou. Další tam přišli z Prachatic, kolega Dejmal má hodně zkušený manšaft. Ta zkušenost se projevila i v tom, že řadu zápasů rozhodli třeba až v samém závěru.