Okresní fotbalový rozhodčí Václav Nováček váhá, zda po zážitku v Ševětíně raději v 62 letech nepověsit píšťalku na hřebíček.

I když ho kolegové přesvědčují, aby na trávnících setrval, nikdo by se mu asi nedivil, kdyby odešel do rozhodcovského důchodu.

„Nevím. Teď nepřipadá v úvahu, abych pískal. Musím se rozhodnout sám, to nejde narychlo,“ prohlašuje.

„Pískám třicet let, když jsem začínal, hrál jsem ještě za Rudolfov – a nikdy se mi nic takového nestalo! Rozhodoval jsem i nahoře, v kraji, a ani náznak inzultace, vůbec nic,“ nemůže Václav Nováček pochopit, co se stalo.

Necelých čtrnáct dnů po inzultaci hráčem Horní Stropnice Michalem Silmbrodem je stále evidentně psychicky otřesený a nejraději by o té neděli nemluvil. „Už je to lepší, na krku mám ještě límec, v pátek jdu k doktorovi,“ informuje o svém stavu sudí.

Na 8. červen bude vzpomínat jako na černý den. Při jinak zcela bezproblémovém zápase v Ševětíně prožil šok: fotbalista, kterého vyloučil, se mu po zápase mstil.

Že by šlo o chvilkový zkrat a hráč Hraničáře jednal v afektu? Od 36. minuty, kdy dohrál, měl dost času, aby po utkání měl už klidnou hlavu. I proto sudí útočníka nechápe. „Nevím, co se mu stalo. Jestli mu ujely nervy, neunesl, že dostal červenou kartu,“ láme si hlavu rozhodčí nad reakcí, jakou by nečekal. „Mlátil mě do zad, strhl mě na zem. Od 36. minuty nehrál a po zápase tohle udělá? No tak to já nevím. Každý hráč za deset minut přijde a třeba se omluví,“ ví z praxe rozhodčí.

Na otázku, jak by útok popsal, odvětí: „To bylo několik útoků, ne jeden! A kdyby mi nepomohli, tak nevím, jak bych dopadl,“ nechce ani pomyslet důchodce z Hůr.

V utkání udělil jedinou červenou kartu právě Silmbrodovi. „Nejdřív dostal žlutou za zakopnutí míče a pak ještě za řečnění. Za vyloučení po dvou žlutých kartách by dostal jen podmínku,“ podotýká Václav Nováček.

Na trávníku prý mezi nimi proběhla krátká konverzace. „Řekl jsem mu, ať je zticha a hraje fotbal, nebo dostane druhou žlutou a půjde ven. Řekl: Tak mi ji dej. Tak jsem mu ji dal,“ líčí Nováček verbální konflikt, který měl přerůst v nehezkou dohru.

Když se po zápase loučil s aktéry, netušil, že se schyluje k inzultaci. „Zápas probíhal normálně, domácí i hosté byli v klidu, zkrátka pohodový zápas,“ neměl důvod k obavám.

Ale zmýlil se. „Po zápase mi na hřišti podávají ruku hosté i domácí – a najednou za mnou přiběhnou, že po mně ten hráč jde. A než se nadějete, už jednu máte! Ještě se mě ptal: Máš už dost? Já mu vykal, on mi tykal. Na mou duši, tohle bylo úplně zbytečné,“ kroutí hlavou Václav Nováček a může prý děkovat pořadatelům, že nedopadl hůře. „Leželo na něm snad pět lidí, možná víc; já byl v jednu chvíli na zemi a těžko jsem se orientoval. Myslím, že mi pomohli dost. Nebýt jich, vůbec bych netušil, že na mne někdo běží,“ podotýká.

Po tvrdém čtyřletém trestu pro Silmbroda necítí satisfakci. „To je těžké. Po takové reakci je to dost, a není. Vím, že mohl dostat i víc.“ Hráčovu omluvu vnímal jen okrajově. „Něco mi v nemocnici říkal, ale to jsem byl ještě v šoku.“ Na otázku, zda ji přijímá, odpoví otázkou: „Co myslíte vy? Když vás někdo napadne?“ naznačuje, že tady slova skutky těžko přebijí . . .

Sám podle svých slov na hráče trestné oznámení nepodal. „Policie tam byla, se mnou ale nikdo nemluvil. Uvidíme, co mi policie řekne. Nikdy jsem nic podobného nezažil a nemám potuchy, co dělat,“ přiznává Nováček.

Doma v Hůrách přivítali potlučeného rozhodčího s údivem ve tváři. „Byli z toho zděšení. Okamžitě s pískánm přestaneš, řekli mi. Manželka by byla nejradši, kdybych toho nechal,“ popisuje Václav Nováček přirozenou reakci svých nejbližších.“

Jenže sudího Nováčka fotbal – donedávna určitě – bavil a nebral ho jako přivýdělek, ale jako zábavu, svůj koníček.

Pokud se na hřiště vrátí, tak až na podzim. „Člověk to dělá, protože ho to baví. Když jsem začínal, platilo se dvacet korun a za muže šedesát, ani teď to není nic moc. Musí vás to bavit, jinak byste to dělat nemohl,“ uzavírá sudí Nováček.

Hlas kolegy


Jaroslav Buřič, šéf Komise rozhodčích OFS ČB: „Celá komise stojí jednoznačně za rozhodčím Nováčkem a v případě nesrovnalostí jsme připraveni podat trestní oznámení my. Padl exemplární trest, policie případ prošetřuje. Sudí se nám omluvil ze zdravotních důvodů na poslední dvě kola. Na rozhodčí tlačíme, aby hráčům nepromíjeli tresty, protože tímto způsobem se nám to pak vrací.“