Nezůstal po ní kámen na kameni. Až na jednu výjimkou, nového předsedu Martina Lafatu, starý výbor skončil a nahradily ho nové tváře, například nejlepší současný hráč Olešníka Zbyněk Rys.

Dosavadní šéf oddílu František Bartuška, jenž stál v čele oddílu nepřetržitě od roku 1993, na post předsedy nekandidoval a jako funkcionář odchází do ústraní.

Změny plánoval. „Připravoval jsem se na to už delší dobu. Kolikrát jsem naříkal na spolupráci s družstvem a obcí? Už jsem na to neměl trpělivost, ani síly,“ říká František Bartuška, jenž se stal symbolem fotbalu v Olešníku.

Dá se očekávat, že se kolem hřiště bude pohybovat i nadále. Že by jako trenér mládežníků? „Jako funkcionář končím, ale když bude chtít výbor pomoci, tak pomohu,“ prohlašuje Bartuška, jenž prý cítil, že po patnácti letech nadešel čas pro změnu. „Jsem fotbalem unaven,“ tvrdí, a proto předává štafetu následovníkům v sedmičlenném výboru: Martinu Lafatovi, Zbyňku Rysovi, Václavu Pekárkovi mladšímu i staršímu, Bohuslavu Trnkovi, Josefu Píchovi a Liborovi Tvrzickému.

„Chce to novou krev, která vstoupí do fotbalu zase s elánem. Já jim věřím, jsou to docela schopní kluci. Nebráním se pomoci finanční, se sponzoringem na fotbal se mnou mohou počítat,“ slibuje František Bartuška, jenž odmítá, že by odcházel v reakci na sestup A–mužstva z krajského přeboru. „To nemá nic společného se sestupem!“ ujištuje, „ani jsem nezanevřel na olešnický fotbal! Nikdo z výboru. Naopak si myslím, že jsme to udělali, abychom Olešníku pomohli.“

Shrnout patnáct let života do několika slov není jednoduché. „Začátky byly těžké, přišli jsme do Olešníka, když byl na pokraji zhroucení. V I. A byl napadáka, peníze nikde žádné,“ vzpomíná František Bartuška. „Jako hrající trenér jsem kopal I. A třídu skoro do čtyřiceti a tým se postupně zkonsolidoval, až se postoupilo do krajského přeboru,“ vybavuje si bývalý předseda postup v roce 1997.

A také neštěstí, které později hluboce zasáhlo celý Olešník. „Kapitán Miloslav Ježek tragicky zahynul a Olešníku tahle osobnost dodnes strašně chybí!“
V sezoně 2001/2002 postihl Olešník sestup z KP. „Až loni jsme zase postoupili s obrovským náskokem šestnácti bodů – to je velký rozdíl,“ podotýká František Bartuška.

V přeboru tým vydržel jen rok, dvakrát se měnili trenéři, dvacet bodů k záchraně stačit nemohlo. „Bohužel, oddíl jako my do téhle soutěže nepatří, to bychom asi museli mít divizní výkonnost . . .,“ říká mnohoznačně Bartuška.

Jeho poslední sezona v předsednické funkci byla dost divoká: áčko sestoupilo, béčko naopak postoupilo a zahraje si okresní přebor. „Bylo toho opravdu dost,“ souhlasí František Bartuška. „Měli jsme hodně zraněných, jaro bylo na zranění nešťastné. Myslím, že kdyby zůstal kádr v podobě, v jaké začal, možná jsme ještě kousali. I když klobouk dolů, doma s Dražicemi nastoupili v základu tři šestnáctiletí kluci a na hřišti ukázali, že jsou talentovaní,“ oceňuje fotbalové mládí.

I díky němu hledí do budoucnosti s optimismem. „Myslím, že v Olešníku se bude hrát I. A třída hodně kvalitně, protože skoro nikdo neodchází; alespoň o tom nevím. Soupeři si brousili zuby na Zbyňka Rysa, ale ten je dnes členem nového výboru a to ho k Olešníku připoutá tak, že jinam už asi nepůjde,“ přemítá s úsměvem duše fotbalového oddílu.