Pamatujete si vůbec, jak k vašemu zranění došlo?
Já v bezvědomí nebyl, takže si to vybavuji velice dobře. Šel jsem s Bačou do hlavičky a trefil ho hlavou do jeho hlavy.


Takže to faul na vás asi nebyl?
Ne, žádný faul to nebyl. Šli jsme do toho oba stejně a prostě se srazili hlavami. Já si myslím, že on to ani nepocítil. Asi jsem ho trefil špatně.


V televizi jste se pořádně motal, opravdu si všechno pamatujete?
Já z toho byl hodně otřesen, hlava mě hrozně bolela, ale v bezvědomí jsem nebyl. Ani na otřes mozku to prý nevypadalo, snad to tedy bude dobré.


Dobré? Máte „jen“ zlomenou kost lebeční… Přitom ve Zlíně prý žádnou zlomeninu neodhalili?
Jel jsem hned tam do nemocnice, tam mi udělali rentgen a řekli mi, že tam nic není, a poslali mě domů. V Budějovicích jsem jel rovnou do nemocnici, ležel tam přes noc a ráno šel na počítačovou tomografii. Tam zjistili, že mám prasklou lebku.


A to vás pustili domů?
Domluvil jsem se s doktorem Scheichlem, že v neděli ještě v nemocnici zůstanu a v pondělí ráno mě pustili domů.


Takže domácí léčba?
Přesně tak. Předepsali mi antibiotika a klid.


Máte tedy dost času přemýšlet, proč jste ve Zlíně neuspěli…
Dostali jsme gól už v první minutě, navíc se míč jen tak náhodně odrazil až k Žůrkovi a on do doklepl do brány. Zlín měl pak dost šancí, my taky, byl to takový otevřený zápas. Zlín gól dal, my bohužel ne. Proto jsme prohráli. Ze druhé půlky jsem viděl asi posledních pět minut, to už Zlín stál jen na vápně, odkopával míče dopředu a čekal na konec.


Čím si vysvětlujete, že i druhý zápas nové sezony jste ani vy, ani Vozábal jako jediní z týmu kvůli zranění nedohráli?

Je to fakt zvláštní, ale čím to je, nevím. Asi smůla. Ale na druhou stranu, to snad už ani nemůže být náhoda…


Hodně vás mrzí, že přijdete o nedělní šlágr s pražskou Slavii?
Moc jsem si chtěl proti ní zahrát, navíc je to v televizi, takže velká motivace. Že budu chybět, mě hrozně mrzí, ale budu klukům držet palce alespoň z hlediště.