Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Jak jste se cítil?
Hlavně jsem byl moc rád, že mohu zase hrát. Že koleno drží, jak má. Jsem rád i za těch patnáct minut, co jsem byl na hřišti. Věřím, že se teď na něj dostanu častěji.

Hodně jste se na hřiště těšil?
Jasně, že ano. Já se ale po tom roku bez fotbalu těším na každý trénink.

Obavy v soubojích necítíte?
Trochu to v hlavě ještě je, snažím se ale vymazat a jít do všeho naplno.

Vybavujete si ještě ten osudný moment z přípravy se Spartou, který vaši kariéru skoro na rok přerušil?
Došlapoval jsem v souboji, byl tam nějaký blbý pohyb a praskl mi křížný vaz. Nechci ale na to ani myslet.

Co pak všechno následovalo?
Nejdřív jsem byl na operaci menisku a zhruba po měsíci operace křížného vazu. A už týden nato jsem v Bratislavě začal regenerovat. Půl roku jsem strávil v posilovně a v bazénu, časem jsem začal i běhat. Teď už dva měsíce trénuju s mužstvem.

Jak jste dobu bez fotbalu prožíval?
Určitě to byl můj nejhorší rok v kariéře i celém životě. Bylo to moc těžké, člověk toho hodně přehodnotí. Plno času jsem věnoval regeneraci, ale teď jsem rád, že jsem zpět a že mohu zase naplno trénovat.

Myslíte i na návrat do áčka?
Nad tím vůbec nepřemýšlím. Snažím se poctivě trénovat a nabírat kondici. Nic víc v tuto chvíli neřeším.