Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Trhosvinenský host v sestavě Marineru si v Bavorovicích prodloužil svou kariéru v krajském přeboru, ale je zřejmé, že dříve či později stejně bude hrát fotbal doma – v Trhových Svinech.

Zatím však zůstává důležitým členem souboru trenéra Norberta Krále. Dokonce nosí na rukávu kapitánskou pásku. V minulém kole pomohl Marineru gólem k domácí výhře nad Týnem 3:1.

Vaše trefa do sítě Olympie obrátila skóre zápasu ve prospěch Marineru.
Předcházela jí výborná přihrávka od Venci Melichara. Dával jsem gól se štěstím, břichem. Melichar dostal, myslím od Marka Fojtíka, výborný balon do strany, odcentroval a já si naběhl mezi dva hráče. Brankář to mít nemohl. Gól nás nakopl, pak už jsme zkoušeli hrát na brejky, protože dobře víme, že Týn má Zdeňka Hrdinu a hraje jenom na něj. Potřebovali jsme ho uhlídat, to se povedlo a vyhráli jsme 3:1. Pro nás to jsou důležité body. Máme jich teď osmnáct a můžeme být relativně v klidu.

Jaká byla vaše taktika při bránění špílmachra Hrdiny?
Hrál jsem na něj já, pak si ho přebíral David Novák. Má to těžké prosadit se, když si ho přebíráme, ale pořád je vidět, že i v těch letech je to fotbalista. Nesmí se mu dát prostor, fakt je dobrý.

Dokázali jste otočit zápas, který jste špatně rozehráli. Čím to?
My to vždycky máme takhle. Máme vlažný nástup, dostaneme gól z ničeho; ani nevím, jak padl . . .

Kdy přijde ten zlom, co vás nabudí?
Nevím, prostě dostaneme gól, najednou si řekneme, že nechceme prohrát a začneme na hřišti více makat. To se dneska potvrdilo. Důležitý byl gól Petra Hadače na 1:1, protože byl to gól do šatny a nevím, nevím, jak by se zápas jinak vyvíjel. Týn by možná ve druhé půli betonoval a měli bychom to těžší. Jsme manšaft, který to musí urvat silou, na fotbalovou krásu teď hrát nemůžeme. Body jsme urvali, a to je důležité!

Je nutná domluva trenérů, anebo mužstvo nastartuje nějaká situace na trávníku?
Nějaký vyhraný souboj urččitě pomůže, ale Nora Král přijde do kabiny a určitě nám má co říct. Hráli jsme doma a některé souboje jsme vypouštěli. Někteří hráči si musejí uvědomit, že krajský přebor se nedá hrát v rukavičkách, že prostě v kraji musí přitvrdit. Stalo se, druhou půli jsme vyhráli 2:0, takže to nakonec bylo dobré.

Není tajemstvím, že v Bavorovicích není docházka na tréninky zrovna optimální. Trenér Týna přivítá na tréninku třeba devatenáct lidí. Rozhodla tedy na hřišti hráčská kvalita?
S tou docházkou je to pravda, není to tajemství. Možná bych to neměl říkat, ale devatenáct lidí jsem v Bavorovicích na tréninku nikdy nezažil! Ale spousta kluků je pracovně zaneprázdněných, já a David Novák zase stavíme dům, takže je těžké se na trénink dostat. Dvakrát týdně se snažíme do Bavorovic jet. Když to nejde, tak jednou stoprocentně. A chodíme si třeba sami zaběhat. Máme zkušené mužstvo a každý sám nejlépe ví, co potřebuje. Je pravda, že na trénincích nás bývá málo a trenér sám je z toho asi nešťastný. Je to také otázka pro vedení, aby sem přivedlo víc mladých kluků a docházka se zvedla.

V Bavorovicích hostujete. Už plánujete, kdy si zakopete za Sviny?
Předběžnou dohodu se Sviny samozřejmě mám. Jsem tu rok a půl na hostování a uvidíme, co Bavorovice; jsou tu i další věci. Narodila se mi dcera, jsou jí tři měsíce, takže je to taky náročné, ale naštěstí mám tolerantní přítelkyni. Zatím se snažím krajský přebor stíhat a myslím, že jde skloubit fotbal s prací. Ale jak říkám, všichni pro to musí dělat maximum. Jak rodina, která doma vytvoří zázemí, tak i klub. Proto sem hráči rádi chodí hrát, protože režim tu je volnější. Co si budeme povídat, v jiném klubu by netolerovali, kdyby někdo přišel jednou týdně na trénink.

Dokud jsou výsledky, nikomu to nevadí?
Přesně tak. Myslím, že máme dobrý manšaft, a kdybychom pořádně trénovali, můžeme hrát v první polovině tabulky. Jenže se nescházíme v optimální sestavě. Třeba Honza Anton je voják, bývá pryč, Venca Melichar dojíždí, přijede jednou týdně. Pořádně se nesejdeme, a to nás sráží dolů, stejně jako neproměněné šance. Ale uhrajeme to tím, že máme dobrý manšaft. Nebojím se, že by se v Bavorovicích mělo hrát o padáka! Nevypadá to dobře, když hrajeme na dvanácté místo, ale strach nemám.

K vašemu návratu do Trhových Svinů se tedy ještě neschyluje?
S kluky jsem pořád v kontaktu. Honza Gařák nedávno volal, jak jsem na tom, co bude dál. Ale mě pořád láká hrát kraj, dokud stíhám. Jednou bych chtěl za Sviny hrát a klukům pomoci, protože myslím, že bych jim měl co dát. Je tam mladé perfektní mužstvo, a hlavně zázemí se pod novým vedením ohromně zvedlo. Vypadá to, že fotbal v Trhových Svinech půjde nahoru a já bych k tomu rád přispěl. Jsem odchovanec, oddíl do mne něco vložil a já bych se tam chtěl vrátit. Neříkám, že to bude už teď v zimě. Možná ano, teď to nedokážu říct. Po podzimní sezoně si dám od fotbalu měsíc pauzu a doufám, že se s Rendou Janouškem a Honzou Gažákem v jednom týmu sejdu, protože jsou to dobří fotbalisté. Ještě bych si s nimi chtěl zakopat.