Byl to pro něho vskutku křest ohněm, protože na postu stopera ho čekaly souboje s takovými fotbalovými esy, jakými jsou dvěstěmilionový Fenin či velezkušený Verbíř.


Šel do zápasu za příznivého stavu 2:1, kdy střídal zraněného Tomaše Hunala – a protože jeho tým nakonec prohrál 2:4, sám dobře ví, že na svou ligovou premiéru moc pyšný být nemůže. „Terén byl dost náročný a pro mne obzvlášť těžký, vůbec mi to nesedlo a bylo to na mé hře i vidět,“ soukal smutně ze sebe dvaadvacetiletý bek, jenž kopačky v Dynamu obouvá už od svých šesti let. „Moc se mi ten zápas nepovedl,“ sympaticky žádné výmluvy nehledá.


Svůj minizápas prohrál 0:3 a už po prvním z těch tří gólů tušil, že ho zřejmě v Teplicích nečeká procházka růžovým sadem. „Do našeho vápna letěl dlouhý balon, já ve snaze ho odkopnout jsem uklouzl, pak mě jeden z hráčů domácích oběhl, Kučera to sice ještě zachránil, jenže míč se odrazil k Verbířovi, ten si nás tam udělal ve vápně všechny tři a dával do prázdné brány.“


Na dotaz, jak mu v tu chvíli bylo, se jen hořce usměje: „To se ani neptejte… Bylo mi hrozně,“ přiznává. „Ale čekal jsem, že se nějakým míčem musím chytit, nějak to zlomit. To se bohužel nestalo a já si tam celý zápas musel vytrpět,“ smutní.


Že by jeho nepovedený debut ovlivnila extrémní nervozita, si nemyslí. „Jasně, že tam ta nervozita byla, šlo o můj první zápas v lize,“ nedělá ze sebe ocelového muže. „Nějak přehnaně netrvozní jsem ale nebyl, spíš jsem se na ten zápas hrozně moc těšil. Tím víc mě mrzí, že mi to nevyšlo,“ lituje.
Když se Tomáš Hunal zranil a trenér Straka na něj ukázal, zaskočen tím prý nebyl. „Já s tím tak nějak počítal, že bych tam v průběhu zápasu šel,“ vysvětluje. „Hunyho bolela záda a už před zápasem mi naznačoval, že asi dlouho nevydrží. Se svým záskokem jsem tudíž počítal, ale proč jsem to pak nezvládl, to prostě nevím,“ krčí smutně rameny.


Ač svůj den jistě neměl, spoluhráči mu prý nic nevyčítali. „Kluci i trenér mi spíš chtěli pomoct a povzbuzovali mě, ať si z toho nic nedělám, že se to stává, že to je fotbal,“ oceňuje podporu lidí kolem něj. „Kluci mě podrželi a nic špatného mi určitě neřekli, ale bylo na nich vidět, že jsou naštvaní,“ konstatuje a dodává, že se jim vůbec nediví. „Já byl taky hrozně naštvaný, hlavně kvůli nim. Hráli dobře a já u těch všech tří gólů byl,“ bere vinu za sebe.


Toho, že si premiéru v I. lize odbyl, přesto nelituje. „Jsem rád, že to mám za sebou. S áčkem trénuji už delší dobu, a protože jsem veděl, že Homoláč i Hunal mají zdravotní problémy, bylo mi jasné, že mohu co nevidět tu šanci dostat. A jsem rád, že to mám za sebou,“ říká upřímně.

Chce to odčinit

Ačkoli mu ligová premiéra vůbec nevyšla podle jeho představ a trenér Straka ho taky zrovna nechválil, hráč sám doufá, že si dveře do áčka tím nezabouchl. „To snad ne,“ říká. „Hrozně rád bych chtěl v nejbližším zápase svůj výkon z Teplic odčinit. Nejlíp už teď v sobotu za béčko proti Příbrami,“ říká odhodlaně.


Právě výkony v třetiligové juniorce Švehlu katapultovaly do ligy. V Musilově týmu spolu s Michalem Máchou vytvořili výbornou stoperskou dvojici. I díky ní béčko Dynama ve třetí lize dostalo v patnácti zápasech jen deset gólů, nejmíň ze všech osmnácti mužstev ČFL! „Je pravda, že mi výkony za béčko do áčka pomohly, ale na druhou stranu je třeba vidět, že třetí liga je něco úplně jiného než liga první,“ upozorňuje.
Ví, o čem mluví, sám to poznal na vlastní kůži.