Osobnost Deníku
Přečíst článek >


Ačkoli si Roudné odvezlo zpod temelínských věží tři body, výkon týnského mužstva ve druhém poločase je pro příznivce Olympie příslibem do dalších zápasů, kdy už by Brozmanovi svěřenci chtěli bodovat.


Chybělo málo a dočkali se už proti Roudnému; kdyby brankář Švejda při trestném kopu vyrazil míč dál od své branky, kdyby sudí Krčín nařídil proti Roudnému penaltu nebo kdyby střelu střídajícího Buriánka v nastaveném čase nezastavilo břevno…


První poločas vyšel lépe hostům, kteří vyhrávali osobní souboje, Týn v poli přehrávali a gólman Kerl na rozdíl od svého protějšku mohl v brance zívat nudou. „Roudenští hráli po větru, byli fotbalovější, a hlavně pohyblivější než my. Zaslouženě vedli 1:0,“ uznal trenér Brozman, jenž si při odchodu do šaten počkal u lavičky na brankáře Švejdu a bylo zřejmé, o čem se oba muži baví. „Standardku jsme neodehráli dobře. Gólmanovi to vypadlo, snažil se míč vyrazit, soupeř doklepl na 1:0.“


Týnští fotbalisté si o přestávce evidentně vzali trenérova slova k srdci, protože obrázek na trávníku se úplně změnil. Domácí sahali po bodu, který by jim slušel. „Dá se říct, že to, co hrálo Roudné v první půli, jsme my předvedli ve druhé – k ničemu jsme je nepustili, mačkali jsme je, měli jsme spoustu standardek. Kerl chytil dva čisté góly. V poslední minutě jsme nastřelili břevno a vrcholem byla neodpískaná jasná penalta za ruku!“ kroutil hlavou kouč Vojtěch Brozman.


Cítili křivdu
Vltavotýnští po utkání cítili velkou křivdu. Funkcionáři Olympie před kabinou rozhodčích obklopili delegáta Milana Haškovce a vášnivě s ním diskutovali o výkonu sudího Krčína. „I delegát potvrdil, že celý zápas pískal dobře, ale udělal jednu chybu, že měl nařídit penaltu,“ konstatoval Brozman, vědom si toho, že Krčín svou chybu už nenapraví. „Je to škoda, protože remíza by byla spravedlivá. Za druhou půli musím své hráče pochválit, odjezdili ji perfektně,“ ocenil trenér.


Po zápase Brozman několik minut seděl s hráči v kabině. „Jsem hrozně rád, že sami přicházejí na to, v čem je rozdíl mezi námi a týmy, které jsou nahoře,“ poznamenal.


Mužstvo prokázalo dostatek vůle a odhodlání. I když pod novým koučem dvakrát odcházelo ze hřiště poraženo nejtěsnějším rozdílem, nepůsobí odevzdaným dojmem.


„Ve Vodňanech jsme měli na bod, i domácí trenér přiznal, že šlo o jasně remízový zápas. Dostali jsme gól v 85. minutě, tentokrát jsme inkasovali v první půli, ale šanci vyrovnat z penalty jsme měli dostat a možná bychom ten zápas zremizovali. Pro kluky by to bylo úžasné povzbuzení. Takhle, i když jsme hráli dobře, body nejsou. Výsledek není a mužstvo to trochu sráží dolů,“ mrzelo Brozmana.


Olympii v krajském přeboru převzal po 4. kole. V Týně našel mužstvo, pro které tréninková morálka rozhodně není cizí pojem. „Jsem překvapen tím, že na každém tréninku mám devatenáct dvacet lidí – a to jsou hráči z áčka, béčko trénuje zvlášť! Pomalu si nedělám ani docházku, nemusím psát čárky, protože třikrát týdně mám na tréninku všechny lidi! S přístupem hráčů jsem maximálně spokojen, je vynikající,“ libuje si kouč.


Všechno samozřejmě odeální není, jinak by tým neřešil výsledkovou krizi. „Co se snažím v Týně změnit, je trochu více bojovnosti a pohybu. Myslím, že hráči už vědí, co po nich chci,“ věří trenér Brozman, jenž je přesvědčen, že série porážek musí co nevidět skončit. „S těmi zkušenými, Vláďou Blümlem a Zdeňkem Hrdinou, jsme se shodli, že výsledky musí přijít, protože ten fotbalový Bůh musí být spravedlivý a vynaložené úsilí se nám vrátí. Samozřejmě k tomu potřebujeme i kousíček štěstí. Buriánek v poslední minutě nastřelil levačkou břevno. Udělal to krásně, jinému týmu by to tam možná spadlo, ale k nám se v tuto chvíli štěstí obrátilo zády,“ krčil rameny Vojtěch Brozman.


Znovu je ve své kůži. Tři čtvrtě roku nebyl součástí žádného klubu, fotbalové dění vnímal jen jako zasvěcený divák. „Odpočinul jsem si od fotbalu, doma jsem si udělal spoustu věcí kolem baráku. A samozřejmě jezdil na fotbal, zvlášť do Písku na staršího kluka a do Rakouska na mladšího,“ líčí své trenérské volno otec dvou fotbalistů, Michala a Tomáše.


A pak se mu nečekaně ozval Týn nad Vltavou, který zrovna odvolal trenéra Suchana a sháněl náhradu. „Pravidelná práce s manšaftem mi už trochu chyběla,“ přiznává Vojtěch Brozman, „a proto když přišla nabídka z krajského přeboru, proč do toho znovu neskočit. Dá se říct, že jsem neváhal, dohodli jsme se za patnáct minut,“ tvrdí.


Na schůzce ho především zajímalo, zda mužstvo drží při sobě, jestli nejsou mezi hráči rozepře a chtějí trénovat. „V momentě, kdy mi bylo řečeno, že akorát nejsou výsledky, vzal jsem to. Největší smůla je, že výsledky zase nejsou! Je tu mladý, tvárný manšaft, kde jsou ale i zkušení, a práce mě velice baví,“ svěřil se nový lodivod Týna nad Vltavou.