Po zápase přitom v hloučku novinářů o svém zraněním neřekl ani slovo, za klíčový moment označil penaltu. „Bylo to o prvním góle. Po něm jsme hráli už přece jen klidněji.“

On sám v tu dobu na hřišti ještě nebyl. Z lavičky to vypadalo, že to ruka byla,“ uvedl.

U další sporné situace Živný už byl přímo. Krátce poté, co přišel na hřiště, viděli domácí hráči i fanoušci ruku ve vápně také u něj. „Mně to padlo přímo na stehno. Ruka to v žádném případě nebyla.“

Tří bodů z jihu Čech si 27letý zadák považuje. „Naším cílem jsou evropské poháry, proto jsme tu chtěli vyhrát.“

Ruku si zlomil v nevinně vypadajícím souboji s Martinem Vozábalem. „Byl to úplně banální kontakt. Nechápu, jak se to stalo,“ uvedl den po zápase pro Brněnský deník a dodal, že mu tělem projela neskutečná bolest. „Právě jsem byl u doktora, mám přelomenou loketní kost,“ potvrdil telefonicky původní diagnózu.

S koncem sezony se prý už smířil. „Pravděpodobně ještě tento týden mě čeká operace. Doktor říkal, že mimo hru pak můžu být šest týdnů, ale třeba i tři měsíce. Tak se budu věnovat rodině a chodit klukům alespoň držet palce. To ještě svedu,“ rezignoval živný.

I přes obrovskou bolest zápas v Č. Budějovicích dohrál. „Neměl jsem na výběr. Už jsme třikrát střídali. Ale už to bylo opravdu v křeči,“ přiznal borec, který kvůli zranění nedohrál ani podzimní část sezony.