Nejen, že jste udržel čisté konto, navíc jste ale skvěle chytil Kočímu i penaltu. Tušil jste, kam ji kopne?

Minule, když jsme tady byli, taky domácí kopali penaltu, a Kostečka mi to dával po mé levé ruce. Teď jsem se v poslední chvíli rozhodl skočit na druhou stranu, bylo to ale fakt ve vteřině, ale měl jsem štěstí, že mě to trefilo.

Nejen to, vy jste vystihl i následnou Rožboudovu dorážku.

No jo, to naši obránci nechytli, ale měl jsem štěstí, zase mě to trefilo…

Sice jste až na tu penaltu až tolik těžkých střel soupeře nemusel chytat, přesto jste se ale asi v bráně nenudil – vždyť na rohy domácí vyhráli 12:2 a k tomu kopali i spoustu dalších standardek…

Zachytal jsem si dost, to je pravda, že bych ale musel chytat nějaký nespočet střel, to ne. Ale různých závarů ve vápně bylo dost, to zase jo. S tím já ale počítal, protože jsem věděl, že Sezimák hodně těží ze standardek. Má jak hráče, kteří je dobře kopou, tak i dobré hlavičkáře. Mně ale v tomto směru hodně pomohla i obrana, za to můžu klukům jen poděkovat.

Kdy jste nejvíce trnul? Při té Kochlöflově hlavičce v první půli?

Určitě, to byla hodně velká šance. Ještě tam z dobré pozice hlavičkoval Mach, ani jeden z nich to naštěstí pro nás netrefil tak, jak si asi představoval.

Ve druhé půli jste taky pořádnou jedovku Kočího zdálky tečoval na roh.

To byla hodně nepříjemná střela, ale šla vedle brány, to tečoval náš hráč. A první půli tam měl ještě jednu střelu Barteska levačkou. Jinak nic, spíš měl strach z toho terénu. Byl dost těžký, navíc my trénovali zatím jen na umělce, takže jsme na tento povrch nebyli vůbec připraveni.

Ještě v nastaveném čase v bráně za vás po Schönově gólovce zaskočil Bambule, ne?

Přesně tak. To jsem měl velké štěstí, protože jsem boxoval balon a byl venku z brány, Šeňas to trefil dobře z voleje na moji pravou tyč, ale tam naštěstí stál Bambič a nějak to vykopl. Zaplať pánbůh, prohrát gólem v nějaké pětadevadesáté minutě, to by byla hrůza…

Bod ze hřiště lídra, a vy k tomu i vychytanou nulu, to jistě berete?

Samozřejmě, jsem tomu hrozně rád. Já poslední dobu měl trošku problém, jak získat potřebné sebevědomí. Doufám, že tady jsem ho získal. Bod ze Sezimáku je pro nás skvělý, jen by to teď chtělo uhrát tři body doma.

Vy jste v lize na Slavii a poté doma proti Liberci kryl záda Kučerovi. Jaký to je pocit?

Skvělý. Fantastický! Netroufnu si ale ani domyslet, co by se stalo, kdyby se Kůča náhodou zranil a já tam měl jít… Za tu šanci bych byl určitě šťastný, jenže jak bych to zvládl psychicky, to nevím. Rozhodně bych se tam ale jednou chtěl podívat.