Trenér Vojtěch Brozman byl už smířen s odchodem své největší opory. Dokonce i v přátelských utkáních zkoušel několik potenciálních posil. Od minulého pátku však může zase v klidu usínat s jistotou, že má v týmu jednoho z nejlepších gólmanů v kraji. David Hrubý zůstává i přes dlouhotrvající konkrétní jednání s Tatranem Prachatice v Jankově, kde podepsal dvouletou smlouvu.
V Jankově se vám znovu podařilo udržet divizi a byl jste tam spokojený. Kde vznikl impulz k jednání o přestupu?
Hned po sezoně jsem nad odchodem nepřemýšlel, ale pak přišly dvě nabídky a začalo se trochu vyjednávat.
Kdo se ucházel o vaše služby?
Velice dobrá nabídka mi byla předložena z Prachatic, se kterými jsem byl také nejvíce v kontaktu. Přišel jsem s tím na vedení Jankova, že bych tam chtěl jít.
Říkal jste, že ty nabídky byly dvě…
Druhá byla také z divizního mančaftu, který ale uvádět nechci, protože jednání nebylo příliš konkretizované.
Dobře. Jak se tvářilo vedení Jankova, když jste jim řekl, že jste na odchodu?
Rozhodně neskákali do výšky. Ta nabídka byla prostě celkově dobrá a já jsem se přestupu nebránil. Nakonec ta jednání ale nějak ustrnula, a tak jsem se dohodl s panem prezidentem Stejskalem, že zůstanu v Jankově.
Proč nakonec přestup do Tatranu nevyšel?
Ztroskotalo to víceméně na tom, že se nenašla adekvátní náhrada na brankářský post v Jankově, a tak jsme se domluvili takhle. Podepsal jsem v klubu smlouvu na další dvě sezony.
Znamená to tedy, že nadcházející dvě sezony budete hájit branku Jankova?
Dá se to říct téměř s jistotou. Musela by přijít nějaká hodně lukrativní nabídka jak pro klub, tak pro mě, abych přemýšlel o odchodu. Nakonec jsem rád, že jsem tady zůstal. Hlavně kvůli lidem a kvůli mančaftu. Nejsem nějaký přeběhlík, že bych hrál rok dva v nějakém týmu a pak utíkal.
Trenér Vojtěch Brozman už byl smířen s vaším odchodem a vůbec z něj neměl radost. Teď si asi oddechl, že?
S panem Brozmanemse známe dlouho. Je to člověk, který by mi absolutně nebránil v odchodu. Spíš mi hodně přeje, proto si ho tolik vážím. Jak mi ale hned řekl, tak je samozřejmě rád, že jsem zůstal.
On už si za vás společně s vedením hledal náhradníka, a z toho důvodu jste nenastupoval v přípravných zápasech. Je to tak?
V podstatě ano. Byla to hodně specifická příprava. Dostal jsem nabídku, ale trénoval jsem dál s Jankovem a čekal, jak jednání dopadnou. Chytal jsem jen pohár proti Kameňáku a jeden zápas v Dívčicích.
Start nové sezony je za dveřmi. Nebojíte se nerozehranosti?
Je pravda, že se ještě necítím v takové pohodě, ale do začátku soutěže budu stoprocentně připravený, o tom jsem přesvědčen.
Do nového ročníku půjdete opět s cílem zachránit pro Jankov divizi, že?
Určitě. Říkáme to sice každou sezonu, ale tenhle rok bude asi nejtěžší. Všichni víme, že nemáme v týmu žádné individuality nebo hvězdy. Je třeba hrát jako mančaft a bojovat srdcem.
Třeboni jsem vyhrál zápas
O víkendu přivítal Jankov na svém hřišti v rámci prvního kola Poháru ČMFS Třeboň. Domácí překvapili soupeře aktivitou a ve 48. min. vedli už 3:0. „První půle se nám hodně povedla a soupeř byl zaskočen, a to nejen výsledkem, ale i naší hrou. Jenže pak jsme moc otevřeli hru,“ vzpomněl David Hrubý. Když se podařilo v 51. min. snížit třeboňskému Dedajovi, přišel o chvíli později jeho okamžik. Po faulu na Maršána ukázal sudí na značku pokutového kopu. Jenže tradiční exekutor jankovských penalt neproměnil. „Mohl jsem zatlouct hřebíček do rakve, ale penaltu jsem kopl špatně,“ sype si popel na hlavu. Jenže to nebylo vše. Třeboni se totiž podařilo v závěru vyrovnat na 3:3. „V nastaveném čase se dá říct, že jsem soupeři vyhrál zápas, když jsem neudržel střílený centr. Doufám, že to je pro nás, a hlavně tedy pro mě ponaučení do dalších zápasů.“ Třeboň zvítězila 4:3 a postupuje do dalšího kola Poháru ČMFS.
Oba týmy v neděli od 10.30 vyběhnou na trávník Jiskry k prvnímu kolu nového ročníku divize.