Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Ve fotbale dával hodně gólů, ale ještě víc jich vstřelil na ledě. Ve své knize o něm dokonce píše i Dominik Hašek (autor Robert Záruba). Na jihu Čech, kde odehrál největší část kariéry, mu přezdívali Král blafáků.

A fotbal? Tady je příklad za všechny: "Za SK Mladé odehrál sto osm zápasů, v nich nastřílel až neuvěřitelných osmačtyřicet gólů," ukazuje pečlivé statitistiky sekretář tradičního jihočeského fotbalového klubu Bohumil Ortman.

A hokej?

Ještě dnes fanouškům Motoru zní v uších hromové: Čech, Čech, Čech! Franta Čech! Ve dvanácti sezonách vstřelil 161 gólů. Všechny v nejvyšší soutěži.

Po ukončení aktivní kariéry se vrhl na trenéřinu. Má-li ale chvíli času, vyráží na fotbal. "Fotbal jsem měl vždycky rád. Fotbal je prostě moje srdeční záležitost. Kdybych znovu začínal, hrál bych fotbal," nabízí překvapivou odpověď.

Hokej hrával za Slavii, ale ve fotbale fandí Spartě. Na tribuně nešetří kritikou. "Vadí mi, jak špatné v lize mají hráči zpracování. Jak jim to uskakuje. Vypadá to, jako by jim půjčili míč až před zápasem. A to je právě rozdíl mezi námi a cizí ligou. Přitom s balonem trénují každý den."

Fotbalově se uplatnil i v relativně vyšším věku. V nižších soutěžích. Později dokonce pískal. "Protože jsem fotbal miloval. Díky Láďovi Kučerů, který už tady není mezi námi, on byl bývalý ligový rozhodčí, jsem se dal i na pískání. Abych byl fotbalu co nejblíž."

Prostřídal několik českobudějovických klubů. "Hrál jsem za Iglu, v Mladém, v Koh-i-nooru a nakonec ještě ve čtyřiceti letech mě přemluvil pan Ryneš a já šel do Dívčic. Tam se hrálo o postup do první B třídy a nám se to podařilo."

Zakopal si i v soutěži, která se hrála na jihu va kategorii nad 35 let. Pětatřicítka. "Dokud jsem mohl, dokud jsem to udýchal, tak jsem kopal," dokumentuje svoji lásku k fotbalu bývalý skvělý hokejový útočník František Čech, který loni oslavil neuvěřitelnou sedmdesátku.