Jeho kariéru ovlivnil přípravný zápas s J. Hradcem. „Bylo to na kondičním soustředění v Nové Včelnici,“ vrací se do doby, kdy byl oporou Dynama ČB U17. Končil předposlední den, unavení fotbalisté už se těšili domů. „Hráli jsme večer na umělé trávě v Žáru, byla strašná zima,“ nabíhají mu podrobnosti. Nedávno jel kolem s rodinou na výlet do zoologické zahrady a všechno se mu vrátilo v čase.

David Tomášek si v sedmnácti zlomil stehenní kostDavid Tomášek si v sedmnácti zlomil stehenní kostZdroj: Deník/ archiv Davida Tomáška

Běžela 60 minuta, stav byl 5:0. „Přitom o čtyři góly jsme vedli už po dvaceti minutách. Hradečtí nebyli zákeřní, ale situace dohrávali úplně zbytečně. Chtěli nám ukázat, že „cucáci“ si z nich nebudou dělat dobrý den.“ Míč se odrazil před pokutové území. Tomášek ho chtěl odkopnout. „V tu chvíli jsem viděl, jak se k noze blíží koleno. Trefil mě přímo do stehna.“ Po dopadu si řekl. „Divná bolest. Ale určitě to nebude nic vážného.“ Když se ale podíval pod sebe, ztuhl. „Všechno špatně.“ Rentgen prokázal zlomeninu stehenní kosti. „Podélně. Její pravá polovina zapadla vedle kolena.“ Podstoupil operaci. „Mám dodnes v noze tři šrouby,“ ukazuje.

Ještě na hřišti přispěchal spoluhráč. „Na to nikdy nezapomenu.“ Martin Tišer nesl Davida ze hřiště. „Chytil mě pod zraněným kolenem, já mu v slzách říkal, že je hodný, ale že se díky němu cítím ještě hůř…“

Trenéra prý na něj volal, ať vstává, že to určitě nic není. „Názor změnil, když nohu viděl.“ Jméno toho, kdo mu stehenní kost zlomil, nezná. „Nikdy už jsme se neviděli, ani se mi nikdy neozval.“

První reakce doktorů? Budeš rád, když když za rok budeš chodit. „V tu chvíli pro mě skončil svět.“ Rehabilitaci ale dával sto procent A ještě něco navíc. „Stalo se mi to na konci ledna a už v polovině května jsem hrál. Moji kariéru to ovlivnilo až později.“

Začalo ho trápit stehno. Kde? Na operované noze. „Sval se operací narušil a už nezvládl pozdější zátěž.“

Od té doby si stehno natrhl ještě sedmkrát. „Ale to je fotbal,“ říká smířlivě. „Nikdy jsem to neměl protihráči za zlé. Co se mělo stát, stalo se. Možná díky tomu jsem se věnoval škole, dodělávám magisterské studium.“ Tomášek u profesionálního fotbalu zůstal. Zodpovědně plní roli maséra u A týmu Dynama ČB. „Baví mě to a naplňuje.“ Všechno, co nezažil jako hráč, může prožívat jako člen realizačního týmu. „Vždycky jsem říkal rodičům, že se do ligového áčka prosadím, ale že tam nakonec skončím jako masér, to jsme nečekali nikdo,“ pousmál se.

Kdyby šlo čas vrátit zpátky, neudělal by to. „Nic bych určitě neměnil. Dějí se mnohem horší věci, než byla moje zlomená noha.“

Aktuálně si váží toho, že hraje KP v Olešníku. „Na krajský přebor je to nadprůměrný tým. Jsou tam výborní kluci a skvělá parta. Hrát tam je prostě super. V týmu máme takovou legendu, jako je David Lafata, to je jako sen,“ zmínil vzor spousty hráčů nejen krajských soutěží. „Na to, co má za sebou, a hraje téměř ve čtyřiceti letech, je stále neskutečně na hřišti pracovitý. On by si klidně mohl dovolit jít si jen tak zahrát a kopnout, ale to by nebyl on.“ V Tomáškových očích jde Lafi, jak mu říkají, do každého zápasu naplno. „Odjezdí ho od první do devadesáté minuty. Je hladový po úspěchu a výhrách. Je pro mě obrovská čest si s ním zahrát. V týmu máme ale další skvělé fotbalisty, Dudka, Kubu Kaláška, který má zkušenosti s druhou nejvyšší soutěží,“ říká David Tomášek, jehož nejen fotbalovou kariéru nasměrovala zlomená noha v přátelském utkání.