Vzácnou návštěvou v Budvar aréně byl o víkendu fotbalista pražské Sparty Jiří Kladrubský. Odchovanec Dynama ČB se dává dohromady po nepříjemném zranění, které ho nepustilo na soustředění se svým týmem za teplem. První herní přípravu absolvovala Sparta v Dubaji, Chovancův tým se zúčastnil turnaje Match World Cup 2011. Po porážkách 2:3 od Persepolisu, 0:3 od Zenitu Petrohrad a 1:2 od Šachtaru Doněck skončila Sparta, bez Kladrubského, poslední.


Neodjel jste na soustředění do Dubaje ani do Španělska, nešlo to?

Domluvili jsme se s doktorem i s trenérem Chovancem, že by to pro mě v Dubaji nemělo žádnou cenu. Tam bych se jenom trápil.

Věnoval jste se domácímu léčení?


Zůstal jsem v Praze. Absolvoval jsem magnety a všechny záležitosti, které mi ve Spartě naordinovali. Téměř jsem nemohl chodit. Na rehabilitaci mě musel dovážet bratránek. Kdo mohl, vezl mě.

Jaká přesně byla vaše diagnóza?

Těžký výron v kotníku, natržený vaz.

Vašemu poranění se média věnovala dostatečně detailně, jak na inkriminovaný okamžik, který se odehrál na tréninku na umělé trávě, vzpomínáte s časovým odstupem?

Po dvou dnech volna jsme hráli jen fotbálek, na umělce mi zůstala zabořená špička, já nemohl udělat krok navíc, kotník jsem si prošlápl.

Okamžitě jste věděl, že je zle?

Slyšel jsem, jak v noze ruplo. Zanadával jsem si a hned jsem odešel do kabin. Než jsem tam dorazil, tak jsem měl nateklý kotník, už jsem věděl, že to je špatně.

Tušil jste, že to pro vás asi bohužel nebude jen malichernost?

Hned mě napadlo, že je to přetržené. To se naštěstí nepotvrdilo, alespoň za to jsem rád. Moje první otázka byla: Za jak dlouho budu zpátky?

A jaká byla první odpověď?

Řekli mi šest týdnů. To jsem si myslel, že je to hrůza. Zase taková doba. Právě teď už to jsou tři neděle a až se vrátí kluci ze Španělska, tak už bych mohl začít.

Léčbu jste evidentně urychlil…

…už jsem chtěl jet tento poslední týden do Španělska, ale ještě jsem kotník neměl rozhýbaný. Nechali mě v Praze, tam jsem chodil do Vysočan na rehabilitace, aby mi to rozhýbali a zpevnili kotník. To se, doufám, podařilo. Až se tým vrátí, začnu trénovat.

Ať počítám, jak počítám, začátek ligy, Sparta nastoupí 28. 2. v Ostravě, asi nemůžete stihnout?

Chtěl bych. Bohužel nestihnu Liverpool, ale začátek ligy snad ano. S tím, že Liverpool nestihnu, už jsem se smířil, ale teď je pro mě důležité, abych stihl ligu.

Sparta docela významně pozměnila kádr. Co tomu říkáte?

Odešel Kúca, odešel Bony (Kucka a Wilfried – pozn. red.). Myslím, že přišly velice dobré náhrady. I když tito dva nám budou chybět, tak pevně věřím, že ti, co přišli, se budou chtít ukázat. Budou chtít dokázat, že je umí nahradit. Je dobře, když dva silní odešli, tak čtyři zase přišli. Podle mě je to super.

Když si prohlížím soupisku pražské Sparty, pomalu budete patřit k nejzkušenějším borcům kádru?

Služebně už jsem asi čtvrtý nejstarší. Teď už ve Spartě končím čtvrtý rok. Tam se to střídá hodně rychle.

Povídáme si v Budvar aréně, navštívil jste MČR juniorů a Přebor ČR seniorů v krasobruslení. To je váš oblíbený sport?

Manželka se dřív krasobruslení věnovala. Říkala mi, že se tu jede mistrovství republiky, abychom se šli podívat, já nebyl proti. Na krasobruslení jsem šel rád, je to zase něco jiného. Mně vlastně nevadí vůbec žádný sport.

Kdybychom v Deníku provedli aktuální test, a postavili vás na brusle, jak by to dopadlo?

Tak to by nešlo. Já bych tady mohl jezdit jen s tou rolbou. Bruslařsky by to asi nebyla žádná sláva.