Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Ve staronovém dresu chytil střeleckou formu, vyučoval okresní obrany, třicátiny oslavil hattrickem… Pohádkově rozehraný podzim ukončilo zranění při tenisu. Než Kučerovi prasklo v koleně, napočítali mu v okresním přeboru deset branek. Škoda, mohla to být jeho parádní sezona.

V okresním přeboru jste na podzim střílel gól za gólem, ale pak jste se odmlčel, vyřadilo vás zranění. Co přesně se stalo?

Bohužel byl jsem si zahrát tenis a nevydrželo koleno. Ještě jednou jsem zkusil nastoupit na Rudolfově, ale ukázalo se, že to nepůjde. Vyšetření potvrdilo, že jsem si utrhl přední křížový vaz v koleně. Na levé noze, která je pro mne sice operací, ale běhat se bez ní nedá…

Jak bude vypadat léčba?

Jsem objednán na operaci 24. ledna k panu doktoru Filipovi. Znamená to, že jaro na trávníku úplně vynechám. Měsíc nebudu moci na nohu vůbec stoupnout, a než zrehabilituji, bude po sezoně. Tak snad zase až na podzim.

Musíte na plastiku. Tušil jste takový ortel?

Měl jsem špatné tušení už při tenisu, kdy mi v koleně nehezky prasklo a opravdu dost to bolelo. Naštěstí jsem mohl alespoň chodit. Ale postupně to bylo horší a horší a potvrdilo se, že jde o vážnější zranění.

Navíc při tenisu, nikoli na trávníku a v kopačkách. To je paradox, ne?

Mrzí mě to o to víc, že za třicet let jsem pomalu neměl ani výron v kotníku! A teď tohle… Na tenis bych to nesváděl. Deset let jsem jej nehrál, až loni jsem si řekl, že by to mohl být zajímavý doplněk. Sportuji i jinak, třeba jezdím na bruslích. Pracuji ve sportovní redakci a tam mám kolem sebe spoustu aktivních sportovců. Děláme všechno možné, došlo i na tenis. Týden po třicítce si tělo zkrátka řeklo, že už je toho asi dost. Týden před zraněním jsme se Sedlcem vyhráli 7:1, ten den mi bylo třicet a já dal hattrick, byl jsem na vrcholu blaha. Navíc jsme byli první a měli jsme za sebou šňůru asi deseti vítězství. Bylo to úžasné. A pak to přišlo.

Sedlec vedl tabulku, prožíval nejlepší podzim v okresním přeboru. Souhlasíte?

Do Sedlece jsem přišel v době, když ve Zlivi zrušili béčko. Postupovali jsme ze třetí třídy do okresního přeboru, dvakrát jsem byl vyhlášen nejlepším střelcem soutěže, ale z pohledu celého týmu to nikdy nebylo ono. Tohle byl určitě náš nejlepší půlrok.

Návrat z hostování z Dřítně vám vycházel náramně, naplňoval jste pověst kanonýra.

V Dřítni o mě měli pořád zájem. I.A třída mě bavila, i když jsem nebyl několik let na tréninku, protože přes týden jsem pracovně v Praze. I tak se mi celkem dařilo, tři sezony po sobě jsem dal jedenáct branek, což není špatné. Ale časově už to nešlo stíhat, v televizi se pracuje i o víkendech. Na Sedleci kvůli mně klidně přeložili utkání na dopoledne, abych mohl přijet, což jsem v Dřítni nemohl po nikom žádat. Proto jsem se vrátil na Sedlec, abych si zahrál pro radost, a vycházelo mi to nevídaně. Hned jsme vyhráli turnaj v Pištíně, pak první kolo soutěže, doma s Hlubokou B se nám sice utkání úplně nevydařilo, ale pak jsme desetkrát v řadě vyhráli a hráli jsme čím dál lépe! Zapojil se Pavlíček, šikovný hráč, další kluci z Netolic, a ani zbytek týmu není špatný, jsou tu dobří fotbalisté. Chtělo to jen doplnit o dva tři zkušené, aby se chytli i ostatní, protože i oni umějí hrát. A přesně tohle se nám na podzim povedlo. Fotbal mě fakt dlouho takhle nebavil!

Když se rozjede sezona takovým stylem,hned se hovoří o postupu. Bylo to tak i u vás?

Jasně, po každém vítězném utkání už se volalo: Divize, divize! Samozřejmě to byla legrace, vždyť půlrok předtím se mužstvo strachovalo, aby se v soutěži zachránilo. Ale myslím si, že v plné sestavě bychom na I.B třídu měli. Českobudějovický přebor je kvalitní. Nnestává se, aby ten, kdo z něj postoupí, sestoupil zpátky. Není to tak velký skok, i když pro mne osobně by postup nebyl moc dobrá věc: Když se vrátím z Prahy domů, už se mi nechce moc cestovat. Okres je pro mne pohodová soutěž.

Doma máte dvě trofeje pro nejlepšího kanonýra okresního přeboru. A měl jste vykročeno ke třetí. Pomyslel jste na to?

Vždy jsem si říkal, že průměr gólu na zápas je pro útočníka hezký. Hráč, který nastupoval v I. A třídě v základní sestavě, by měl být vidět. Průměr gólu na zápas je dobrá vizitka, takže jsem se jej snažil dodržet. Jedenáct kol mi to vycházelo, bohužel další gól už nepřidám… Jako novinář slýchávám, že střelci své statistiky nesledují, ale i podle sebe vím, že to není pravda. Každý je sleduje, i já! Jen to neberu tak vážně, protože je to okresní přebor, a ten se hraje především pro zábavu, nikoli pro trofeje. Ale dařilo se mně i celému týmu a já viděl, že mé góly pomáhají k důležitým výhrám. Těšilo mě, že jsme první v tabulce. Z toho pohledu byl podzim fajn.

Viděl jsem fotografii, kde máte své trofeje vystaveny u krbu, na čestném místě…

To je hec! Vyhrát v okrese je fajn, ale neberu to vážně. Na druhou stranu trofej to je, tak proč ji tam nedat! Pamatuji si, že když přišel do béčka někdo z áčka, nebylo pro něj jednoduché dát gól. O to víc si na něj každý dával na hřišti pozor.

Z referátů, popisujích zápasy Sedlece, bylo patrné, že jste řadu gólů dal, ale možná ještě víc vyložených šancí spálil. Vstřelených branek mohlo být víc?

To jednoznačně, protože zkraje sezony mi to tam moc nepadalo. Byly situace, kdy jsem šel třikrát za zápas sám na branku a prostě jsem gól nedal. Bylo to i tím, že jsem okres dlouho nehrál, je to něco jiného. V I.A třídě jsem zakončoval z první, protože vše je tam rychlejší. Tady jsem se snažil hrát stejně, ale bylo to na úkor přesnosti. Mám více času na to udělat kličku, zamířit. Chvíli mi trvalo, než jsem si zvykl, že mám čas se podívat, míč chvíli podržet. Už teď jsem mohl mít na kontě dvacet gólů. Takhle mě už dva nebo tři střelci předstihli.

Nevyčítal jste si, že jste Dříteň opustil, když jste sledoval její černou šňůru zkraje sezony?

Bylo mi jí trošku líto, protože musím říct, že lidé, co se tam o fotbal starají, to jsou srdcaři a nemohu proti nim říct křivé slovo. My si tehdy řekli, že za půl roku uvidíme, co bude s mojí prací a tak, a že jim třeba ještě pomohu. Mrzelo mě, když se jim start do sezony nepovedl, přestože se mi zdálo, že dobře posílili. Bohužel jsem nestihl zajít na žádný zápas, ale co jsem četl, tak Dříteň nehrála tak špatně, jak napovídaly výsledky. Naštěstí na konci několikrát vyhrála a snad se jí podaří zachránit. Loni jsme se zachraňovali v posledním kole. Je tam trochu generační problém, který nemá jen Dříteň, ale i ostatní. Na Sedleci je teď poměrně slušný kádr, ale třeba v Dřítni se nestalo, abychom hráli dvakrát za sebou ve stejné sestavě.