Kanonýr Deníku
Přečíst článek >

Ty na Složišti podlehly béčku Dynama 2:6.

„My chtěli výsledek i výkon proti Vltavínu doma potvrdit, protože ty tři body z Prahy pro nás byly hodně důležité. Věděli jsme, že nás čeká zdatný soupeř, jakým Vary jistě jsou, myslím si však, že za druhou půli, v níž jsme měli velkou převahu, jsme si vítězství zasloužili,“ pochvaloval si trenér Jiří Lerch, uznal však, že pro hosty je výsledek trošku krutý. „I když to, že nám hosté vyrovnali na 1:1 a že jsme pak zápas vlastními chybami malinko zdramatizovali, bylo dílem naší nedůslednosti v této části zápasu,“ dodal.

Diváci, kteří v nepříjemném studeném větru na Složiště přišli, ale byli nadmíru spokojeni. Od obou mužstev viděli ofenzivní fotbal, okořeněný navíc osmi brankami. Z toho jich šest dali domácí mladíci, navíc některé z nich byly jako vystřižené z fotbalové učebnice. I přítomného kouče prvoligového áčka, jenž si často stýská na malý důraz svých hráčů v koncovce, možná potěšilo, že o čtyři přesné zásahy se zasloužili oba mladíci na hrotu. „Adam Klavík podal skvělý výkon, ale stejně tak i Michal Kaňák, jehož tři góly hovoří jasně,“ ocenil trenér béčka Dynama vskutku výjimečný výkon obou útočníků.

„Už před zápasem jsem řekl, že u Klavíka je vše věcí psychiky. Adam přišel na Vltavínu na konci zápasu a dvěma góly otočil výsledek, Michal Kaňák dal Varům první gól, chytil se a byl k neudržení,“ liboval si Lerch, jenž od svých hráčů ale vzestup formy čekal. „Fyzicky jsou na tom perfektně, takže není žádný důvod, aby si v zápase nevěřili,“ krčil rameny.

Na oba nadějné útočníky se byla tentokráte radost podívat. „Pohled z lavičky je jiný než z tribuny, přesto jsem ale přesvědčen, že i diváci si přišli na své,“ řekl Lerch.

Výraznou roli hráli všichni tři pendlové. Křížek sice dostal dva góly, ani za jeden ale nemohl, jinak vše řešil s obvyklou jistotou. A Jasanský s Leštinou vytvořili výbornou dvojici, z levé strany zakládala juniorka Dynama většinu útočných akcí. „Ani jeden z nich nestřídal kvůli výkonu, byli jsme tak dohodnuti s trenérem áčka. Oba měli jít už v poločase, protože druhý den měli jít na lavičku i v ligovém utkání na Kladně, jenže Jasi chtěl hrát dál, tak jsme se s Jardou Šilhavým jen tak přes zábradlí dohodli, že půjdou dolů až ve druhé půli,“ vysvětlil Jiří Lerch.

Oba ligoví pendlové předčili Bakalu a Šibčiče, kteří operovali na pravém kraji. „Rasťa Bakala dlouho nehrál, to bylo znát. V podpoře útočných akcí si ale své úkoly plnil,“ podotkl Lerch – a parádní spolupráce se Šibčičem, po které zvýšil Klavík na 5:2, mu dala za pravdu.

Na jaře mladíci Dynama ještě neprohráli, přesto se až ve čtvrtém zápase doma dočkali prvního jarního vítězství. „Je dobře, že jsme to zvládli. Před sezonou mužstvo zase omládlo, ale jak se ukázalo, ti mladí kluci jsou šikovní a pevně věřím, že někteří z nich rostou i pro ligu. A to nejen Klavík a Kaňák, kteří dnes zářili, ale kvalitní zápas odehráli i Rakovan a Bambule. Nebo vzadu Pavel Novák, jenž díky Davidu Homoláčovi roste zápas od zápasu,“ vyzdvihl Jiří Lerch.

Zklamaný Dejmal

Naopak svým zklamáním se nikterak netajil exbudějovický trenér hostí Jindřich Dejmal. „Výsledek je podstatně zkreslen našimi chybami, nebál bych se říci, doslova nevídanou nekázní,“ soptil zkušený kouč, dle jehož soudu utkání bylo zcela vyrovnané. „Naopak bych řekl, že první půli jsme byli trošíčku ještě lepším týmem,“ usoudil. „Vytvářeli jsme si i dost šancí a měli hodně standardních situací, ty jsme však nevyužili a naopak dostali laciné góly.“

Nazlobil ho už první gól, ještě víc ale gól na 2:1, který padl hned po přestávce. „My před koncem poločasu vyrovnali a v kabině jsme si řekli, že prvních patnáct minut musíme hrát zodpovědně zezadu – bohužel místo toho hned inkasujeme,“ kroutil hlavou.

Podobnou herní nekázeň jeho hráči předvedli v poslední desetiminutovce. „Dáme gól na 3:2 a vrátíme se tak do zápasu, jenže pár vteřin na to dostaneme málem z půlky gól na 4:2. To byl pro nás smolný gól, jenže zase mu předcházel z naší strany špatně rozehraný trestný kop. A ty další góly, to už bylo vyložené lajdáctví,“ zuřil Dejmal. Pro něj měl zápas samozřejmě mimořádný náboj, protože v Budějovicích hrál i trénoval, navíc bydlí pár stovek metrů od Složiště.

„Já bych bral prohru 3:2, třeba i těch 4:2, ale pátý a šestý gól, to byla hrůza, tam už jsme vůbec nebránili.

Přitom Klavíka i Kaňáka znal. „Já věděl, jak je Kaňák rychlý, že Klavík před týdnem dal dva góly Vltavínu. Kladl jsem jim na srdce, jak mají na ně hrát, ostatně ještě to možná teď visí v kabině na okně,“ nevěřícně vrtěl hlavou.

Jedinou, byť malou omluvu pro své hráče má. „Já už dopředu upozorňoval, že se nám vykartovali klíčoví beci, ale myslel jsem, že tu mezeru zalepíme. Jenže nezalepili…“