Musel opustit kabinu, do které se propracoval systematickou prací už od žáčků. Jenže k novému angažmá přistoupil svědomitě a trpělivost se vyplatila. Před letošní sezonou Kladrubský podepsal smlouvu na Letné!


Hráčův otec Jiří Kladrubský senior vypadá na první pohled poněkud zasmušile, pod brýlemi ale lze zahlédnout ve tváři uspokojení. Obě děti se věnují fotbalu, najednou se sešly v dresu pražské Sparty, kam svou sestru Lucii teď následoval i její bratr Jiří.


S Jiřím Kladrubským starším jsme o jeho úspěšných dětech hovořili.


Máte z dětí určitě radost…
Lhal bych, kdybych řekl, že to tak není. S manželkou nás úspěch dětí pochopitelně těší.


Začněme u syna, kdo ho poprvé doprovodil na fotbalový stadion?
Je pravda, že na první trénink ho vedla žena. Já u toho nebyl. Hlavně jsme ho chtěli dát na nějaký sport.


Kdo fotbal na jihu Čech sleduje, ani nemusí moc pozorně, určitě zaznamenal, že Jiří Kladrubský udělal za poslední roky obrovský výkonnostní skok. Navíc, třeba v přístupu k novinářům, patří mezi „nejslušnější“ hráče.


Ke slušnosti jsme ho vedli. Snažili jsme se, aby se tak choval k lidem, kteří se k němu také chovají slušně. Doufám, že mu to vydrží.


Máte obavy, že se vám ve Spartě zkazí?
Nevím. Je to Praha. Ale myslím, že teď už v něm něco je, že už se nezkazí.


Ve Spartě je teprve několik dní, už vám sděloval první dojmy?
Něco povídal. Pochopitelně měl respekt třeba ze Řepky nebo z dalších es, ale je určitě spokojený. Řekl bych, že je dokonce maximálně spokojený.
Určitě jste viděl nespočet zápasů v mládežnických soutěžích, na hostování váš syn odešel také do Prachatic, i tam jste s manželkou jezdili….
Odmalička ho sledujeme, snažíme se mu pomáhat, jak to jde.


Kdo z trenérů se podle vás nejvíc podepsal na jeho úspěšné kariéře?
Nikoho bych se nechtěl dotknout, ale v určité době mu hodně pomohl Martin Wohlgemuth.


A dcera Lucie? Hraje ve Spartě, patří do reprezentace, i tu vedla na první trénink manželka?

K fotbalu ji přivedl Jirka. Jednou, když s ním byla na soustředění, ji viděl Jirka Krauskopf. Hned řekl, že k tomu je, že je lepší než kluci, jestli bychom ji nedali do sportovní třídy, ona tam strašně chtěla, tak jsme jí to umožnili.


Z vašich slov vyplývá, že jste své děti do sportování nikdy nenutili…
Nikdy. Opravdu ne. Věnovali jsme se jim na chatě, odmalička jsme si s nimi hráli s míčem, ale do ničeho jsme nutit nemuseli.