Stoper Týna nad Vltavou Robert Kochlöfl nenastoupil s Olympií do nové sezony, dokonce zvažoval, že kopačky pověsí na hřebík.

Nakonec oblékl dres Nemanic. Na smutnou životní událost se pokouší zapomenout během zápasů ve třetí třídě Českobudějovicka. „Hraju tady, abych se hýbal a úplně nezakrněl. Trochu se udržuji a co bude dál, to vůbec nevím,“ krčí rameny stoper, jenž ještě před dvěma lety patřil v ČFL ke klíčovým oporám Sezimova Ústí. Na podzim 2009 nechyběl v sestavě Spartaku ani minutu, ve stoperské dvojici s Martínkem tehdy platil za základní kámen sestavy.

V Týně dobře vědí, co Kochlöfla trápí, a smířili se s tím, že novou sezonu odstartují bez něj. „Nechal jsem dveře otevřené. Když to dopadne nějak, tak se vrátím, když ne, hostování se prodlouží třeba do konce podzimu a v zimě se bude řešit, co dál. Mé další působení je otázkou, kterou teď nezodpovím nikomu,“ brání se plánům Robert Kochlöfl a je zřejmé, že o své budoucnosti bude vážně přemýšlet.

Někteří lidé v Týně sázeli na to, že návrat Zdeňka Hrdiny z angažmá v Rakousku, které mělo jepičí život, změní i rozhodnutí Roberta Kochlöfla, jeho velkého kamaráda. Zmýlili se. „To je pro Týn to nejlepší, co ho mohlo potkat, že se Hrdič vrátil. Je to fotbalista, na kterém to tam staví. Kolem něj se všechno točí,“ reaguje Kochlöfl.

Pokud si Nemaničtí odmyslí okolnosti, za kterých velkou posilu získali, musí být z příchodu stopera nadšeni. „Ale ano. Já si jdu zahrát, kluci taky. Přihrajeme si, dáme nějaké góly, pak si zajdeme na pivo. O tom to je, víc teď neřeším. Samozřejmě s něčím jim mohu pomoci, poradit jim, něco k tomu říct, ale to je tak všechno,“ přemítá Kochlöfl.

Že místo první krajské třídy hraje druhou nejnižší soutěž, je mu v tuto chvíli takřka lhostejné. „Já to neřeším, pro mne jsou teď důležité jiné věc,“ tvrdí jednoznačně.

Přesto by nemanickým fotbalistům byl rád prospěšný. Hraje i vede tréninky, v minulém kole doma proti Chrášťanům byl jasně nejlepším mužem na hřišti. Dal dva góly, tvrdými ranami ostřeloval brankáře, trefil tyč, přihrával spoluhráčům… „Ale jo, když to tam člověku padne, tak má taky radost. Já nikdy góly moc nedával. Dřív jsem hrál zametače, stopera nebo beka, zatímco tady jsem ve středu zálohy a jsem víc u míče. Mám to blíž k bráně, takže mohu vystřelit,“ popisuje svou současnou roli host v sestavě Nemanic, které postihl na konci jara stejný osud jako Týn – sestoupily o soutěž níž.

„Byla velká smůla, že jsme s Týnem sestoupili, protože ten manšaft podle mne sestoupit neměl! Viděl jsem v krajském přeboru mnohem horší týmy. Týn si sestup nezasloužil!“ míní Kochlöfl, jenž přestoupil ze Sezimova Ústí v zimě jako velká posila Olympie pro boje o záchranu. Tlak na svou osobu ale prý necítil. „O tom nic nevím,“ kroutí hlavou. Ani on neodvrátil pád do I.A. „Chtěli jsme to zachránit a manšaft na to byl pokládaný. Doplatili jsme na školácké chyby. Kolikrát jsme vedli, ale udělali chyby, ztratili jsme koncentraci a během deseti minut se to otočilo, prohráli jsme 1:2, 1:3… Kluci se úplně sesypali. Přitom byly zápasy, kdy jsme soupeře přehrávali, ať jsme hráli s prvním nebo posledním. Pro Týn je to velká škoda a na klukách je, aby se dostali zpátky nahoru. Myslím, že na to mají,“ přemítá nahlas.
Nevylučuje, že k pokusu o návrat přispěje. „Já na Týn nezanevřel, neodepsal jsem možnost, že se tam vrátím!“ zdůrazňuje Kochlöfl. „Řekl jsem to i vedení Týna. Teď jsem tady v Nemanicích, abych neseděl doma, tak to je.“ V premiéře nastoupil v Bavorovicích proti béčku. „Prohráli jsme gólem v 85. min. 0:1, já měl tři šance, ale žádnou jsem nedal. Přitom bylo na tři body,“ mrzelo ho.

Střeleckou legendu Nemanic Stanislava Dubského trápí lýtkový sval, a tak kanonýr nemůže těžit z přihrávek nového špílmachra. „Škoda, že si spolu asi moc nezahrajeme. V pětatřicítce se nám daří. Je to koncový hráč, fotbalově mu to myslí, takže góly dává. A myslím, že je bude dávat i v padesáti,“ chválí Robert Kochlöfl momentálně zraněnou ikonu SK Nemanice.