Hlubockou zimní ligu zakončil Rudolfov kanonádou do sítě dorostenců SKP ČB 9:0 a Le dal tři góly, stejně jako Syrovátka. Jejich tým obsadil v turnaji 13. místo.

Přísný trenér Schuster si v zimě posteskl, že příprava Rudolfovu nevychází podle představ. „Nebylo to zrovna růžové,“ souhlasil s koučem Le. Alespoň ve dvou zápasech o konečné umístění si mužstvo spravilo chuť: Čtyřem Dvorům nadělilo pět branek a vyhrálo 5:1, mladíky SKP nešetřilo už vůbec. „Proti Čtyřem Dvorům jsme se sešli už v lepší sestavě a zápas se nám povedl,“ uvedl Petr Le.

Když padla řeč na absence v přípravě, posypal si hlavu popelem i mladý střelec. „Celých čtrnáct dnů jsem byl bez tréninku, byl jsem nemocný, ležel jsem v posteli,“ přiznal.

Možná i proto se v duelu se Čtyřmi Dvory na Hluboké v koncovce trápil a smůlu neprolomil, ani když mu spoluhráč naservíroval míč do vyložené šance, takže měl před sebou jen gólmana Končoka. „Chtěl jsme dát placírkou kolem něj, bohužel mi to nesedlo,“ popisoval Le, jak trefil pouze brankáře.
Naštěstí Rudolfov prokázal, že střílet góly umí hned několik hráčů – Zach, Syrovátka, Novotný. „Mně už se nedaří delší dobu a čekám, kdy to prolomím,“ svěřil se Petr Le. Ta chvíle přišla o minulém víkendu a mladík jistě věří, že mu pohoda vydrží do jarní části I. A třídy.

V pouhých dvaceti letech vyrostl na Rudolfově v jednu z opor týmu. „Od dorostu se mi daří střílet góly. Po postupu do áčka, kam jsem šel ještě jako dorostenec, se mi taky podařilo nějaké dát. První rok v mužích mi vyšel a tenhle druhý rok je klidnější. Už cítím, že mezi kluky mám svou pozici,“ pochvaluje si Petr Le, jenž v dorosteneckém věku krátce zkoušel štěstí v Dynamu pod trenérem Zdeňkem Čadkem mladším. „Bylo to béčko staršího dorostu. Nastoupil jsem první zápas proti Teplicím, pak jsem seděl. Ale z hráčů z lavičky, kteří střídali, jsem nastupoval nejčastěji, měl jsem asi šest startů,“ líčí.

Do divizního dorostu ho prý tehdy lákaly Prachatice, ozvaly se i Vodňany, ale Le zamířil na Rudolfov. A vyměnit dres nemá v plánu. „Teď v zimě se nikdo s konkrétní nabídkou neozval, o nikom nevím. Ani si nic nehledám. Kdyby mě oslovili z vyšší soutěže, asi bych nabídku zvážil. Ale s partou kluků na Rudolfově chceme hrát na špic, rád tu s nimi zůstanu,“ ujišťuje Le, že nemá zaječí úmysly.

Styl hry Rudolfova, který mu ordinuje trenér Schuster, útočníkům vyhovuje. „Potkáme se hodně s míčem,“ potvrzuje Petr Le. „Na nás už jen je, abychom dávali ty góly,“ usmívá se. „Hrajeme pohromadě dva roky, jsme sehraní a myslím, že předvádíme dobrou hru.“

Nepostradatelnou postavou týmu zůstává kapitán Martin Zach. S tímhle konstatováním Petr Le bezezbytku souhlasí. „Ten když tam není, je to hodně znát. Vedle takového kluka hrát, to je radost,“ skládá poklonu zkušenějšímu spoluhráči.

Už teď si Le a Zach navzájem zdárně sekundují v počtu vstřelených branek. „I s jarní předehrávkou se Čtyrákem jsem dal na podzim celkem deset branek,“ počítá mladší útočník, jenž by si přál přiblížit na jaře hranici dvaceti gólů. Výhodou Rudolfova je, že se většinou může spolehnout na výpomoc ostatních ofenzivně laděných hráčů v sestavě. „Když nedáváme góly my v útoku, tak je dají kluci ze zálohy, není to jen na jednom hráči,“ podotýká Petr Le.