„Sezimovo Ústí roli favorita potvrdilo a vyhrálo zřejmě zaslouženě. Akorát mě mrzí, že si rozhodčí netroufl hned v první minutě odpískat po faulu na Timma jasnou penaltu,“ posteskl si kouč juniorky, dle jehož soudu by remíza ve finále byla spravedlivější.
Těžkou hlavu si ale z těsné porážky nedělal. „Pořád je to příprava, s tím jsme do Soběslavi také jeli. S druhým místem jsme spokojeni a myslím, že i z hlediska herního zatížení bylo vše v pořádku.“
Trenér Lerch měl v Soběslavi k dispozici i hráče, kteří letní přípravu absolvují v áčku (Stráský, Šíma, Rakovan, Sajtl, Nitrianský, Koutný, Kaňák), ale třeba Rakovan hrál jen dopoledne se Soběslaví a poté odjel s trenérem Jaroslavem Šilhavým zpět do Č. Budějovic. „Míša byl v nominaci na ligu proti Liberci, ale byli jsme domluveni, že jeden zápas tady sehraje a pak pojede s áčkem na předzápasové soustředění,“ vysvětlil Lerch.
Vedle neodpískané penalty ve finále proti S. Ústí trošku Lercha nadzvedl i dvouminutový výpadek jeho hráčů proti Soběslavi. Ti v 16. minutě vedli 3:0, jenže v závěru poločasu domácí dvěma góly dotáhli na 3:2. „Kdyby to po první čtvrthodině bylo 6:0, nikdo by se nemohl divit. My ale po těch třech gólech z celé řady šancí, co jsme měli, už žádný nepřidali a skóre nenavýšili a naopak jsme sami po individuální chybě inkasovali. A vzápětí domácí přidali druhý gól, sice krásný, ale taky hodně šťastný. Taková trefa, co ten kluk dal, se povede málokdy. Možná, že v životě už nikdy takový gól nedá,“ zmínil nevídaný volej soběslavského mladíka Šmídmajera, jenž rovnou ze vzduchu trefil zdálky přesně horní růžek Vlkovy branky.
„Byl to gól do šatny, myslím si ale, že druhou půli, kdy jsme přidali čtvrtý gól, kluci už zápas bezpečně kontrolovali a v obrovském vedru spíš už šetřili síly,“ uzavřel.