Vy jste se před zápasem nijak netajili tím, že vaším jednoznačným cílem ve Vlašimi je zisk tří bodů. Skutečně jste si tak věřili?

Vlašim má hodně běhavý a soubojový tým a jsme rádi, že jsme vyhráli. Byť to z naší strany bylo vybojované a upracované vítězství. O to je ale cennější, ty tři body jsou pro nás nesmírně důležité.

Co tlak, který na vás je? Cítili jste, že by ztráta ve Vlašimi pro vás mohla být osudová?

Že to ve Vlašimi pro nás může být zlomový zápas, jsme samozřejmě dobře věděli. Jenže to je pro nás celé jaro, na to my jsme zvyklí. My celé jaro nesmíme nikde zaváhat, pod tím tlakem jsme každý zápas.

Nezaskočila vás domácí fotbalisté tím, s jakým úsilím a nasazením zápas odehráli? Vždyť jim prakticky o nic nešlo, ani o postup, ani o sestup…

To sice je pravda, jenže proti mužstvu, které bojuje o postup, se chce každý vytáhnout a ukázat se. Tím spíš, když hraje před svými fanoušky. A je úplně jedno, že už o nic nehraje. Třeba mladí kluci se chtějí prodat. Navíc my věděli, že mají trenéra, který je dokáže patřičně motivovat. Takže takový výkon z jejich strany jsme čekali.

Domácí začali hodně aktivně, zatímco vy jako byste si oťukávali, co od soupeře můžete čekat. Brzy jste pak taktovku hry převzali do svých rukou a vypracovali si i příležitosti, gól jste však nedali. Co vám říkali trenéři v kabině?

My si o poločase řekli, že musíme být ještě víc agresivní, víc soupeře dostupovat, nedat jim žádný prostor a pořád se tlačit do brány. Spoléhali jsme, že si i další šance ještě vypracujeme a že nějakou z nich už proměníme. Už do přestávky jsme ale dvě tři situace měli, kdy jsme mohli jít do vedení, bohužel jsme je nevyužili. Takové zápasy ale prostě jsou. Vždycky to nejde, že vyhrajete čtyři nula, anebo že dáte brzy gól a v pohodě to dohrajete. Někdy je ta výhra hodně vydřená, tím víc ale těší, o to je cennější.

Rozhodli jste gólem ze standardky, jak jste tu situaci viděl?

Kopal to z levé strany pravák, takže to měl točit do brány. Tam to je, když je to dobře kopnuté, už prostě loterie. Může to tam tečnout náš hráč, anebo i jejich.Pro gólmana je to strašně těžké a na ten balon se nedostal.

Vy jste zápas začal na hrotu, když ale Benát odstoupil, stáhl jste se do zálohy. Vám je jedno, na jakém postu hrajete?

Řekl bych to tak, že jsem trenérovi k dispozici. Kam mě postaví, tam hraji. V tom nemám žádný problém.

Minulý zápas s Karvinou se vám na hrotu dařilo víc, což ale asi bylo tím, že jste hráli doma…

Je to možné. Byli jsme doma, byl to jiný zápas.

Jak sledujete výsledky svých konkurentů v boji o postup?

Tam to nemáme my ve své moci, ve svých rukou. Koukneme se na ten výsledek, to je jasné, hlavně se však díváme sami na sebe. Víme, že to máme ve svých rukách, na nikoho se nemusíme spoléhat. Když dvakrát vyhrajeme, tak jsme tam.

Do konce soutěže vás čekají už jen dva poslední zápasy. Jak je vidíte?

Teď v sobotu hrajeme doma s Třincem a a na ten zápas se musíme koncentrovat. Zápas s Třincem, to je v tuto chvíli pro nás jednoznačná priorita. Až pak se budeme dívat, co nás čeká dál.