Dostal jste všech sedmdesát hlasů, nikdo nebyl proti. Potěšilo vás, že ta volba byla tak jednoznačná?
Pochopitelně, že mě to potěšilo. Na druhou stranu je tak mimořádně silná důvěra hodně zavazující.

Hladká volba, hladký byl i průběh valné hromady. Byly stejně idylické i ty čtyři roky, v nichž jste vedl fotbal na jihu Čech?
Nerad bych, kdyby to mělo nějak špatně vyznít, protože zas taková procházka růžovým sadem to nebyla, přesto si ale myslím, že ty čtyři roky byly docela úspěšné. Rozhodně žádný větší problém jsme řešit nemuseli. Spíše běžné věci, které k fotbalu a hlavně k těm soutěžím patří. To ale nebyla zásluha nás funkcionářů, ale především klubů a jejich funkcionářů. Ti se k sobě navzájem chovali slušně.

Nevadilo vám, že jste neměl protikandidáta?
Nevím, jak to nejlépe říct, ale já nemám v uvozovkách žádnou zásluhu na tom, že jsem kandidoval sám. Já ve volební kampani předkládal své vize, které nebyly nijak odvislé od toho, zda budu sám, či nás bude víc. Kdyby někdo proti mně stál, jistě by to s fotbalem taky myslel dobře. V tom já problém neviděl.

Čím to, že o post prvního muže jihočeského fotbalu byl tak malý zájem?
Těžko říct… Zřejmě se v této době, která bude i pro fotbal hodně složitá, nikdo do té funkce nehrne. Dříve se kraje ekonomikou tolik nezabývaly, protože prostředky na fotbal dostávaly odjinud. Teď je budou muset shánět.

Vy z toho obavy nemáte?
Kdybych se bál, určitě bych do toho nešel. Vím, že to bude hodně složité, pevně ale věřím, že to spolu s dalšími členy výkonného výboru i odborných komisí zvládneme a že fotbal udržíme minimálně na té ekonomicko–sportovní úrovni, jaká v našem kraji doposud byla.