Své exspoluhráče ale nešetřil a jedním gólem se podílel na výhře Dynama 2:1.

V Olomouci jste stále kmenovým hráčem. Byl tudíž nedělní zápas pro vás jiný než jindy?

Na to jsem vůbec nepomyslel. My dneska potřebovali získat tři body, protože ty remízy, které jsme uhráli se Spartou a v Plzni, jsme nutně potřebovali potvrdit. To se podařilo a máme zase trošku víc klidu. Můžeme se nachystat na Boleslav a hrát tam i ve větší pohodě.

Vyhráli jste zápas, ve kterém tak říkajíc nebyl čas na hrdinství a ty tři body byly pro vás zřejmě důležitější než fotbalová krása…

My nejsme v situaci, že bychom mohli něco předvádět. My musíme hrát, jak se říká, od země. Přesto úvod utkání nechápu, tam jsme začali vymýšlet a měli jsme štěstí, že jsme nedostali gól. Jenže to štěstí jsme zase jindy neměli. Mám–li ale být upřímný, mně se hrozně těžko zápas hodnotí. Pořád ještě jsem plný emocí. Byť jsem už hodně zkušený a dost otrlý hráč, jsou to i pro mě strašné nervy. Já už to zažil s Příbramí a zažívat znovu bych to už nechtěl.

Věřil jste i ke konci zápasu, že byste ještě ten vytoužený gól mohli dát?

Láďa Volešák se tam v závěru dvakrát zastřeloval, takže už jen kvůli tomu jsem věřil, že bychom se mohli trefit. Naštěstí se to Voldovi povedlo, my dali o gól víc než Olomouc, a proto jsme i vyhráli.