S opravdu mimořádnou chutí odehrál exhibiční zápas a pak neméně ochotně poskytl našemu listu rozhovor.


V Turecku za sebou máte premiérovou sezonu a hned jste získal double. Mohla být sezona ještě vůbec lepší?
Snad pouze kdybychom postoupili ze skupiny Poháru UEFA. Ale myslím, že v tom případě bychom zase nevyhráli ligu nebo Turecký pohár. Odehráli jsme méně zápasů než další dva istanbulské kluby Galatasaray a Fenerbahce. V tom byl největší rozdíl, protože naši konkurenti odehráli o nějakých osm zápasů více.


Měl jste pevné místo v základní sestavě. Odehrál jste všechny zápasy?
Hrál jsem opravdu všechno. Pouze jsem vynechal nějaké zápasy, když jsem měl karty. A pak také hned v úvodu sezony jeden z duelů předkola Poháru UEFA, kdy jsem měl zraněný sval. Jinak jsem odehrál všechno a sezona to byla výborná. Lepší už tam asi skutečně být nemůže. Double se klubu podařil pouze jednou před pětadvaceti lety. Prioritou byl titul, na který se čekalo šest let. Přitom po podzimu, který jsme zakončili šestí, už nám nikdo moc nevěřil. Úspěch to byl obrovský.


Nastupujete jako dříve v naší lize na postu defenzivního záložníka?
Ne. Hraji klasického stopera. Pouze ze začátku sezony jsem nastupoval v záloze. Teď v Jankově jsem si zase zahrál v záloze a bylo to pro mne takové uvolnění. Přesně takhle totiž hrajeme i v Turecku. Naši útočníci ztratí balon a už se nevrátí. My vzadu tam pak lítáme jako blázni.


V jednom rozhovoru jste se vyjádřil, že v Turecku se hraje prakticky bez taktiky. Platí to?
Úplně bez taktiky to není, ale na tréninku se žádné taktické věci nenacvičují. Třeba nějaké zajišťování, na to se tam vůbec nehraje.


Galatasaray a Fenerbahce mají v Turecku stejnou pozici jako u nás Sparta a Slavia, takže Besiktas je tím třetím vzadu?
Ano. To pravé derby je skutečně Galatasaray – Fenerbahce. Besiktas a Galatasaray jsou na evropské části Istanbulu a Fenerbahce na asijské.


Bylo těžké si zvyknout na život v Turecku, kde je úplně jiná mentalita než u nás?
Měl jsem z toho obrovský strach, ale Istanbul je stejné město jako třeba Praha. S aklimatizací jsme neměli prakticky žádný problém. Istanbul má ale patnáct milionů obyvatel a je to pořádně velké město.


V Turecku jste byl i s přítelkyní?
Ano, ale už je to manželka. Vzali jsme se v Istanbulu, protože za čtrnáct dní očekáváme narození potomka. Doufám, že ta největší trofej teprve přijde a všechno bude v pořádku.


Do Turecka jste odešel na přestup a jste hráčem Besiktase?
Besiktas mne koupil natvrdo a mám tam podepsaný čtyřletý kontrakt. Ale do budoucna uvidíme. Tam člověk nikdy neví. Měl bych tam být ještě tři roky.

Na exhibici do Jankova vás nalákal manažer klubu Jaroslav Hrubý?
S Jardou jsme kamarádi a psal mi už někdy před půl rokem. Přiznávám, že jsem na to trošku zapomněl, ale ozval se mi ještě před týdnem a ujistil jsem ho, že pokud bude manželka v pořádku, tak určitě rád přijedu.


Jaký je teď váš program v letní přestávce?
Dostali jsme čtyři týdny volno a 29. června opět nastupujeme do přípravy. Liga začíná devátého srpna.


Kde trávíte dovolenou?
Bydlíme v Praze, kde bude manželka rodit. Rád bych strávil více času v Budějovicích, ale to teď bohužel nepřipadá v úvahu. Příští rok si to určitě vynahradím.


Omluvil jste se z posledního přátelského zápasu české reprezentace proti Maltě. Co bylo důvodem?
Měl jsem problémy se svalem i se zády, takže jsme se s trenérem domluvili, že budu mít volno a šanci dostanou jiní hráči. Prakticky tři sezony jsem pořádně neodehrál bez zranění. Teď to byl konečně jeden celý rok, ale v jeho závěru se tělo ozvalo, takže jsem dostal raději volno.


Sledujete dění kolem volby nového předsedy fotbalového svazu?
Nijak moc to nesleduji.


Vidíte ještě reálně naděje našeho reprezentačního týmu na postup na mistrovství světa?
Šance je, ale bude to obrovsky těžké. Musíme vyhrát všechny čtyři zápasy a přesto nemusíme postoupit. Šance pořád je, ale už není tak velká. Bohužel už nemáme postup ve svých rukou.