Jihočech, který zasvětil celý život fotbalu, reagoval na článek, který vyšel 6.5.

Co konkrétně se vám v článku, který se na stránkách Deníku věnoval fotbalové mládeži, zdálo nepřesné?
Otázka ročních příspěvků je v článku poněkud vytržená z kontextu. Nezasvěcenému čtenáři není jasné, z jakých zdrojů jsou zmíněné příspěvky. Jestli od rodičů, klubů nebo od svazu.

Porovnání je podle vás pro čtenáře zavádějící?
Porovnáváte zde členské příspěvky Sparty, Baníku a Varnsdorfu versus Anglie. Jde přece o to, v jakém tréninkovém procesu se malý fotbalista nachází. Jinak tomu bude třeba v Manchesteru City nebo Chelsea a jinak v klubech z nižších soutěží.

Těžíte z vlastní zkušenosti?
V současné době mám syna ve Slavii v kategorii U16 a s příspěvky je to jinak.

Jak?
Pokud má klub kvalitní skauting, tak se mu investice do mládeže vrátí.

V soutěžích se trenéři věnují dětem v jiných systémech?
…srovnání herních systémů je podobné, v tom nevidím zásadní problém. Čím mladší kategorie, tím by hřiště mělo být menší. S nižším počtem hráčů. V každém případě je důležité, aby byl neustálý dotek s míčem. To samé platí i pro vlastní tréninkový proces – coerver nebo různé formy malých her a podobně.

V kolika letech by podle vás měli hráči vyrážet z českých klubů do zahraničí?
Na odchod hráčů do zahraničí se musíme dívat několika úhly pohledu.

Jaký je nejdůležitější?
Asi mentální připravenost hráče na nové neznámé prostředí. Na hráče jsou kladeny velké nároky. Musí se adaptovat na odlišné psycho-sociální prostředí. Ztížená je komunikace, objeví se jazyková bariéra. Zvýšená konkurence v týmu, která v domácím prostředí není tak vysoká. V tomto zvýšeném psychické stresu by měl hráč navíc podávat optimální výkon. Všechny tyto aspekty jsou prakticky totožné, ať už se jedná o dospělého hráče nebo mladistvého.

Jiné je to u profesionálů?
Samozřejmě, že u profesionálního hráče je konkurenční boj výraznější a adaptace do týmu daleko složitější.

V kolika letech tedy byste přechod doporučoval?
Otázka odchodu hráčů do zahraničí je dána stupněm úrovně připravenosti hráče na zmíněné aspekty. Domnívám se, že pro optimální fotbalový růst hráče je vhodný věk mezi patnácti a sedmnácti roky. Dřívější odchod je už složitější a finančně náročnější pro zahraniční klub, který musí zajistit i rodinu mladého hráče. Z praxe víme, že některé silné zahraniční kluby jsou schopny toto podstoupit. Ale nejdůležitější je však vnitřní motivace hráče chtít něco dokázat a zlepšovat se.

Je rozdíl v ČR a v zahraničí?
Víme, že se v České republice asi před několika lety rozběhl systém regionálních fotbalových akademií – RFA. Domnívám se, že je to dobrá myšlenka, ale bohužel, tak jak jsou momentálně nastavené, nebudou mít ten správný efekt, pro které byly zřízeny. Plyne do nich spousta peněz, ale průběžný výsledek je špatný.

Proč?
Problémem je kvalita tréninkového procesu každého dílčího tréninku, který by měl být vždy jedinečný. Bohužel z vlastní praxe vím, že tréninkový proces nedosahuje takové kvality, jaký by měl mít ve srovnání se zahraničím. Je potřeba zmínit, že zde hovoříme o komplexním tréninkovém procesu. Součástí není jen vlastní fotbalová příprava, ale také mentální trénink, výživa, regenerace a relaxace a v neposlední řadě sociální problematika. U nás se většinou díváme na jedince jako na hráče a ne na osobnost, kterou bychom měli rozvíjet.

Je odbornost trenérů dostatečná? Co ti starší, mají problém s novými metodami, jak jsme zmínili v článku?
Jde o to, že u nás je mnoho trenérů, promiňte mi ten výraz, tak zvaných rychlokvašek. Nemají patřičnou způsobilost. Jsou zaměření pouze na fotbalovou přípravu, ale uniká jim oblast sportovní psychologie, fyziologie člověka či fyziologie zátěže hráče. V akademiích by měli pracovat zkušení trenéři, kteří prošli celým edukačním tréninkovým procesem žákovských a mládežnických kategorií – U10 až U15). A měli by také vědět, jak vypadá tréninkový proces na vrcholové úrovni. Měli by umět rozeznávat jednotlivě věkové zvláštnosti jednotlivých kategorií a vnímat aktuální biologický věk hráče.

Trenéři regionálních fotbalových akademií vyrážejí i do zahraničí, to jim nestačí?
Jezdí na různé zahraniční stáže a snaží se přenést některé metody do tréninku. Bohužel to pravé know-how úplně zahraniční kluby nesdílejí. V každém případě je to přínosné pro další rozvoj.

A ti zkušenější? Dokážou se naučit nové metody?
Ohledně starších trenérů musím bohužel souhlasit, že mají zažité své metody a k novým jsou poněkud zdrženlivější. Další věcí je příliš velký věkový rozdíl mezi hráči a trenérem.

Radim Kokeš – fotbalový expert
„Byl jsem na krátké stáži ve vyhlášené akademii Red Bull Salzburg. Osobně jsem sledoval turnaj v Chorvatsku za účasti předních světových týmů kategorie U16. FC Barcelona, Benfika Lisabon, Manchester City, Salzburg, Glasgow Rangers, LA Galaxy, Dynamo Zagreb a Slavia Praha. Byl jsem ve Veroně, kde byly AC Milán, Verona, FC Flamengo, Slavia Praha a další kluby. Doporučil bych každému trenérovi nejen z RFA, aby se dojel na takový turnaj podívat, aby viděl, jak nám evropský fotbal už v těchto kategoriích ujíždí. Individuální dovednosti hráčů, fyzická připravenost, taktická vyzrálost a týmové pojetí, to jsou vlastnosti, ve kterých nás přední světové kluby předčí ve výchově hráčů.“