Pochvala od trenéra Orlíčka ho těší. Vyměnil by ji však za to, kdyby Ševětín měl na kontě nějaký ten bod – i za cenu, že by inkasoval více gólů než doposud. Není divu, že zkušený brankář Jaroslav Černý má ze začátku sezony smíšené pocity: „To vítězství prostě chybí," přiznává.

Dělá, co může, zatím to však nováčkovi na body nestačí. „Gólman, i kdyby se snažil sebevíc, sám vše nezachrání, když nemá podporu před sebou," říká zklamaný gólman. Jeho spoluhráči v poli za čtyři kola nedali ani gól. „Při tréninku by mi polámali ruce, vše jim vychází, při zápase to však nepadá," přiznává Černý, že své kamarády nepoznává.

„Těžko s tím něco uděláme, myslím, že teď už je to v hlavách. Přece jen to byl čtvrtý zápas bez vstřeleného gólu a na kluky už to asi taky padá," uvažuje bývalý brankář Nemanic. „Chce to rozvahu, klid. Aby akce zakončovali jako při tréninku," snaží se poradit.

V sobotu prověří jeho tým Želeč a Černý si nic nenalhává. „Tam to bude hodně těžké. Malé hřiště, hodně osobních soubojů… Ale už by to chtělo něco uhrát," přeje si smazat nulu.

Do klubu se vrátil z Nemanic a podepsal se pod historický postup do krajského přeboru. „Je to můj mateřský klub, kde jsem vyrůstal, začínal s fotbalem. Přišel jsem, abych pomohl, když se jim minulou sezonu zranil gólman, a vykopali jsme krajský přebor. Řekl jsem, že jim ještě jednu sezonu pomohu a pak uvidíme. Doufám, že se ještě zachráníme. Nerad bych se loučil s tím, že se spadlo do I.A třídy," přemýšlí brankář Ševětína Jaroslav Černý o konci kariéry.