Jistě to byla i odměna za vytrvalost, neboť sudímu z Rudolfova je sedmašedesát a nejednou chtěl píšťalku schovat do šuplíku. Nadobro. „Pískám hlavně zápasy mládeže. Dorost a žáky, někdy třetí a čtvrtou třídu," líčí Nováček. Tuší, že cenu nedostal proto, že by se mu poslední z řady sezon, které má za sebou, vydařila víc než jiné. „Pískám pořád stejně," usmívá se Václav Nováček. „Přesto člověka vždycky potěší, když si na něj vzpomenou," ujišťuje.
Hned při předávání ceny neoficiálně zaznělo: Václave, ještě vydrž, na podzim s tebou počítáme. Co na to zkušený arbitr? „Slíbil jsem, že na podzim ještě budu pískat," potvrzuje Nováček, že fotbalový důchod nejméně o půlrok odkládá. „Pak se uvidí, asi už skončím. Je mi sedmašedesát a v okrese jsem mezi rozhodčími druhý nejstarší, hned po Cibranském. Je pravda, že mě to pořád baví, jinak bych to nedělal," říká oceněný.
V okrese už léta žehrají na malý počet sudích. Nováčci jsou vítáni. „Bereme každého!" vzkazuje s nadsázkou šéf komise rozhodčích a delegátů Karel Franěk.
I Václav Nováček cítí, že o pískání není velký zájem. Na úrovni OFS je navíc role rozhodčího specifická. „Na hřišti jste vlastně sám. V okrese se na pomezní nemůžete spolehnout, protože to jsou v drtivé většině laici, domácí nebo hosté. A tak většinou rozhoduji podle toho, co vidím sám," popisuje Václav Nováček úskalí, která čekají v nejnižších soutěžích amatérů.
Navíc, jak přiznává, ve svých letech už cítí, že kondice není ideální. „Nohy bolí, a to člověk má o víkendu odřídit třeba dva zápasy. Běhám, ale už to nejde, jak bych chtěl. V tom věku už to ani nemůže jít jako dřív."
Na losovacím aktivu zaznělo, že disciplinární komise se v sezoně zabývala i urážkami rozhodčích. „Zarážející je, že i ze strany žáků!" pozdvihl obočí činovník Miroslav Kusbach nad mládím některých hříšníků. Veterán Václav Nováček prý zatím s dětmi na trávníku větší problém neměl. „Když se něco vyskytne, doporučím vedoucímu mužstva, ať raději vystřídá," přiznává. „Musíte si zjednat respekt."
play_fill
