Proměněnou penaltou, na kterou se nikomu z domácích hráčů nechtělo, totiž host z Týna zajistil Chrášťanům proti Borku cenný bod (2:2).

Už ve druhém kole okresního přeboru došlo na souboj dvou nováčků, loňských rivalů ze třetí třídy. Fotbalisté Chrášťan dvakrát v zápase prohrávali, s remízou tudíž byli celkem spokojeni. „Bylo to vyrovnané, občas jsme udělali nějakou chybu, ale špatně jsme nehráli.  Pokoušeli jsme se o kombinace, někdy to vyšlo, někdy ne… Když ano, bylo vidět, že i s Borkem se dá hrát," naznačil Pavel Koňařík, že se Chrášťany ani v domácím prostředí nepovažovaly za favorita.

Loni na podzim přitom jako jediné Borek v soutěži porazily! „Já tu ale ještě nebyl," podotýká Koňařík, jenž jarní odvetu na Borku už s týmem absolvoval. „Přejeli nás," vybavil si vítězství domácích.  „Tentokrát jsme si chtěli dokázat, že i s nimi se dá hrát, a to se, myslím, povedlo. Vždyť jsme na konci mohli vyhrát! Zasekl jsem, chtěl jsem to dát na zadní tyč, ale gólmánek mě vyčapal, bohužel," měl Pavel Koňařík na noze vítězný gól, na Kroupu však nevyzrál.

Měl už splněno, jeden  klíčový okamžik utkání s Borkem zvládl: za stavu 1:2 s přehledem využil výhodu pokutového kopu, pro který si došel do vápna Karel Jirásek. „Na penaltu já vůbec nechtěl jít!" dušoval se Koňařík. K míči se nikdo nehlásil. „Řekl jsem, že nejdu, ale oni furt: Koňák, Koňák. Tak jsem to šel zkusit, nohy se mi klepaly. Zaplaťpánbůh!" spadl mu kámen ze srdce, když Jan Kroupa na prudkou střelu nedosáhl.