Proč by také měl pověsit kopačky na hřebík, když je o něj zájem? V létě se o Lisnera přetahovali oba nováčci I.B třídy z Českobudějovicka, a tak hráč   změnil dres –  na podzim hájí barvy Slavoje Temelín.

Pod temelínské věže přišel jako posila a v krásném areálu potvrzuje pověst zkušeného matadora, který dlouhá léta patřil k tahounům Olympie, ať hrál krajskou soutěž za áčko, nebo s béčkem okresní přebor. „Už nejsem nejmladší, proto asi o mně mluví jako o posile… Snažím se," usmívá se  Vladimír Lisner, nová tvář v kádru fotbalistů Temelína.

Když po dobu dovolené vypadl  ze sestavy jiný extýnský hráč Pavel Vornay, navlékl si dokonce na rukáv kapitánskou pásku. „Kapitán je Vorny, ale byl pryč, Zdeněk Hrdina je zraněn, takže to dali mně," vysvětloval Vladimír Lisner a přiznal, že absence dvou klíčových hráčů byla na výkonu mužstva v posledních kolech hodně znát.

Cenné body si Temelínští přivezli z Lišova, ale pak doma o gól podlehli Kardašově Řečici a naposledy venku nestačili na rezervu Jindřichova Hradce. „Hlavně doma by se mělo vyhrávat! Body zvenku, to je něco navíc," má jasno fotbalový matador, čerstvý čtyřicátník, jenž před výjezdem k Vajgaru považoval sedm bodů na kontě nováčka za solidní počin. „Kdybychom doma s Řečicí uhráli alespoň bod, bylo by to dobré," nemohl  Vladimír Lisner překousnout dvě domácí porážky v řadě.

Na růžích ustálo rozhodně nemá týnská rezerva, která s odchodem Lisnera ztratila vůdčí osobnost. Veterán osud svého bývalého týmu nadále sleduje. „Jsou tam samí mladí kluci, ale věřím, že se srovnají, dají se do kupy. Dát tým dohromady na zápas venku je těžší, než když se hraje doma, sestava je vždycky slabší,"  komentuje problémy béčka Olympie, kde do jara fungoval coby prodloužená ruka trenéra Maříka. Když sezona skončila, uvažoval, co bude dál.  „Už jsem chtěl končit. I proto, že bydlím v Budějovicích. Ale Zdeněk Hrdina  mě přemluvil, abych to ještě zkusil. Známe se dlouho, tak jsem kývl. Už jsem skoro měl namířeno do Nemanic, kam mě lanařil Míra Dubský," líčí záložník.

Zatím je s Temelínem dohodnut na půlroční výpomoci, ale už teď je jasné, že kdyby měl  v zimě odejít, bylo by to pro Slavoj velké oslabení. „Uvidíme, jak mi bude sloužit zdraví, jak mě to bude bavit," krčí rameny Vladimír Lisner a jedním dechem doplňuje, že s motivací nemá problém. „V Temelíně je dobré zázemí, parta je tu dobrá, jsem mile překvapen," pochvaluje si.

O to víc ho ale prý mrzí, že výhodu domácího stadionu Slavoj Temelín nedokáže při zápasech náležitě využít. „Je parádní. Škoda, že na něm nedokážeme vyhrát," lituje.

Doma se Vladimír Lisner naopak raduje ze šťastné události. „Narodilo se nám miminko, máme kluka, tak uvidíme, jak to bude s fotbalem dál. Přece jen cestování je náročné," říká.

Zase bude řešit dilema: Končit, či pokračovat? Zůstat v Temelíně, nebo se přesunout blíž Českým Budějovicím, kde žije? „Teď fakt nevím," kroutí hlavou. Odpovědi na otázky začne hledat až po podzimní sezoně. „Rozhoduji se z půlroku na půlrok. To za prvé. A za druhé – taky někdy přijde čas skončit," naznačuje další možnou variantu.

S jakou bilancí v I. B třídě by měl Temelín přezimovat, aby byl spokojen? „Někteří experti by zase rovnou postupovali!" zachytil Vladimír Lisner. Fanoušci mohou být z okresu trochu zmlsaní, ale hráč s osmičkou na dresu se raději drží při zemi: „Já to vidím na klidný střed tabulky. Pořád jsme nováček a postup z okresu je pro některé kluky skok. V soutěži se musí otrkat," podotýká Vladimír Lisner, opora a letní posila Slavoje Temelín, jež v září oslavila čtyřicátiny.