Osobnost Deníku
Přečíst článek >

„Přesněji řečeno hodnotit budu jen tu část ligového podzimu, kdy jsem u mužstva byl," připomněl kouč hned v úvodu zmíněné tiskovky, že tým přebral v lize až po 6. kole, kdy byl se třemi body poslední.

Nicméně s celkovou bilancí určitě spokojeni nejste?
Skončili jsme na nelichotivé patnácté sestupové příčce a s bilancí čtyř vítězství, tří remíz a devíti proher. Takže spokojeni s podzimem jako celkem pochopitelně být nemůžeme.

A s tou částí sezony, kdy jste mužstvo vedl?
V deseti utkáních jsme vybojovali dvanáct bodů za tři výhry, tři remízy a čtyři prohry s vyrovnaným skóre 9:9. Což není tak zlé, nicméně je třeba vidět, že z těch deseti zápasů jsme jich šest hráli doma, čímž těch dvanáct bodů dostává trošku jiný rozměr. Z tohoto pohledu je těch dvanáct bodů málo. Spokojenost tudíž rozhodně není, a to hlavně proto, že jsme chtěli přezimovat na nesestupových příčkách, někde dál od přímého ohrožení sestupem.

Kolik bodů vám ke spokojenosti tudíž chybí?
Na to není jednoduchá odpověď. Kdybychom byli osmí a měli třeba osmnáct bodů, troufnu si říct, že byť by ta situace samozřejmě byla lepší, stejně bychom byli ohroženi sestupem. Myslím si totiž, že většina týmů, která se pohybuje níž od osmé deváté příčky, za vodou není.

Mužstvo po vašem příchodu tři zápasy v řadě neprohrálo a uhrálo v nich pět bodů. Docela slušný rozjezd, ne?
Jistě i vy jste si všimli, že jsme po mém příchodu udělali nějaké změny. Začali jsme hrát na dva útočníky a změnili rozestavení na 4–4–2. Vedlo mě k tomu to, že poté, co Řezníčka a Markoviče doplnil ještě i Táborský, jehož příchod já vidím jako velké posílení týmu, jsme rázem měli trojici kvalitních útočníků a mně bylo líto, aby dva z nich seděli na lavičce. Udělal jsem i nějaké další změny v kádru, do něhož přišli zpět z juniorky Benát a Linhart, navíc se do základu vrátili Machovec a Riegel. Řekl bych, že během těch deseti kol se nám vykrystalizovala poměrně stabilní sestava.

Jak jste viděl jednotlivé zápasy? Kdy jste byl na své hráče nejvíc pyšný a kdy byste je naopak nejraději zpohlavkoval?
Měli jsme vydařené zápasy a vlastně i celé série, kdy se nám podařilo bodovat. Ať ta první tři utkání s Duklou, Příbramí a Teplicemi, tak třeba sedm bodů z duelů se Slováckem, v Hradci a se Slavií. Jak už jsem ale říkal, doma jsme měli uhrát víc bodů a remízy s Duklou a Slováckem a prohra s Boleslaví jsou pro nás bolestnou ztrátou. Nejvíc nás ale asi musí mrzet porážka v Jihlavě, kam jsme jeli po výhrách v Hradci a se Slavií hodně pozitivně naladěni a navíc v plné síle,. Neměli jsme karty ani zraněné hráče a cítili jsme velkou šanci uspět. Jenže my tam gólem minutu před koncem zápasu prohráli.

A co podzimní derniéra s Mladou Boleslaví?
Jistě, i porážka s Boleslaví nás moc mrzí, nicméně ten zápas hodnotím trošku jinak než týden předtím v Jihlavě. Proti Boleslavi totiž Táborský a Řezníček nastoupit nemohli, čímž vypadl kompletní útok. A rozpadla se nám bohužel i záloha: v Jihlavě pro zranění nedohrál Rýdel a v týdnu onemocně i Benát. Na marodku pak putoval taky Novák a na dovršení všeho zlého se ještě do půle vážně zranil Sandro. Po půli nám tudíž chybělo ze základu hned šest hráčů! Vymlouvat se ale na to nechci, pořád jsme na hřišti měli fotbalisty, kteří na začátku sezony nastupovali. Prostě prohrát ten zápas jsme neměli.

Jenže jste neuhlídali Johanu…
Při analýze vstřelených a obdržených branek mě nejvíc mrzely góly, které jsme dostali ze situací, které se daly řešit tím nejjednodušším způsobem. Mám na mysli branky ze standardních situací. Na základě těchto jednoduchých chyb jsme reálně přišli o pět bodů. Hned první zápas s Duklou jsme přišli o dva body tím, že Dukla vyrovnala na 1:1 ze standardky. V Jablonci jsme po gólu ze zcela hloupé penalty ztratili remízový zápas. A pak doma jak s Plzní, tak právě i s Boleslaví jsme shodně 0:1 prohráli po brankách ze standardních situací. Tyto čtyři góly nás připravily o pět bodů. S dvaceti body by naše situace byla úplně jiná.

A co vstřelené branky?
Z devíti branek, které jsme po mém příchodu v deseti zápasech nastříleli, jich Řezníček s Táborským dali šest, což pro naši útočnou dvojici není špatná vizitka. Nechci ale zapomenout na Sandra, jenž při pohledu na takové to kanadské bodování byl více než u poloviny všech branek, co jsme vstřelili. O to víc mě mrzí, že o jednoho z nejlépe hodnocených hráčů na dlouhou dobu přicházíme. Nechci spekulovat, kdy by se Sandro mohl vrátit, dřív než v dubnu to však asi nebude. Je tudíž před námi velký úkol, jak tak kvalitního hráče nahradit.

Kde jste v týmu viděl jeho silná, ale i slabší místa?
Záporem bylo selhání Tomáše Řepky v Jablonci, protože to, že na zbytek podzimu vypadl ze sestavy, bylo výrazným zásahem do obrany. Při rekapitulaci celkové síly našeho kádru nás trápí jeho určitá nevyrovnanost. Na některých postech máme velkou sílu a troufnu si říci, že ti hráči byli nadprůměrní. Jenže na některých postech byla konkurence menší a i ta kvalita jednotlivých hráčů nižší. Nad tím si v této etapě musíme sednout, důkladně vše zvážit a kádr na těch slabších místech posílili.

Které posty konkrétně máte na mysli?
Jde o tři až čtyři hráče. Nemusím tajit, že budeme intenzivně shánět stopera a pravého beka. A jak jsem už naznačil, nahradit musíme Sandra na levém kraji záložní řady. Na tuto pozici totiž ani v juniorce či v dorostu rovnocennou náhradu nevidím. A ten čtvrtý hráč, kterého bychom případně ještě chtěli získat, by měl posílit střed pole. Naproti tomu lze počítat s tím, že někteří hráči z týmu odejdou. Buď z klubu úplně, nebo na hostování. Mělo by jít o čtyři až šest hráčů. Samozřejmě podle toho, kolik hráčů přijde.

Hovořil jste o posílení pro střed obrany. Neznamená to, že by měl někam odejít třeba Roman Lengyel?
Ne, ne. Nic takového. Právě on patří k těm hráčům, kteří podávali nejvyrovnanější výkony. Pro Dynamo je to jednoznačně jeden z nejplatnějších hráčů, kapitán týmu a jeho velká opora. Vůbec nepřichází v úvahu, že by někam odcházel. Naopak, my po odchodu Tomáše Řepky potřebujeme střed obrany vyztužit kvalitním stoperem. Nechci si ani představit, co by bylo, kdyby se, nedej Bože, něco stalo právě Lengymu. Prostě ještě jednoho kvalitního stopera v týmu musíme mít. My musíme mít vyrovnaný kádr. Když to zjednoduším, máme teď šest středních záložníků, ukažte mi ale typického pravého beka. Ten není. My kádr musíme vyrovnat tak, aby na žádném postu neměl vyloženou slabinu. Hrozně slabou konkurenci jsme měli i na levém kraji zálohy. Naštěstí Sandro si formu držel celý podzim a zranil se až v posledním zápase, ale rovnocennou konkurenci za něj jsme neměli. Máme ale slušný útok, kde vedle Řezníčka a Táborského máme Markoviče a mladíky Němce a Linharta.

Zmínil jste odchod Tomáše Řepky. Už z toho, že poté, co dostal stop na pět zápasů, už netrénoval s týmem, se dalo vydedukovat, že se jeho budějovické angažmá chýlí ke konci. Nebylo tudíž lepší mu smlouvu ukončit už tehdy a hledat za něj náhradu?
Je pravda, že já už to řešení měl v hlavě, když jsem navrhl, aby se Tomáš připravoval individuálně. Vedení chtělo, abychom definitivní stanovisko dali až po skončení podzimní části, že si sedneme a v klidu rozhodneme. Ale já to řešení, k němuž se došlo, na nikoho nesvádím. Bylo to z mé hlavy a jsem rád, že vedení můj názor respektovalo a že mě nikdo nepřemlouval, abych si to třeba ještě rozmyslel. Ale co hlavně, ze strany vedení klubu se mi dostalo ujištění, že budeme hledat cesty, jak bychom současný kádr doplnili. Znovu opakuji, že ukončit Řepkovi smlouvu byl můj návrh a já musím být schopen vzít na sebe tu odpovědnost, kdyby nám Řepka chyběl a my to kvůli němu nezvládli. Jsem ale schopen si umět představit pracovat bez kohokoli.

Takže i bez Tomáše Řepky?
Jistě. I bez něj. Fotbalový život je v tomto krutý. Jako se nikdo nemaže s trenéry, ani hráči nejsou nedotknutelní. A na rovinu říkám, že to, že nám vypadl Sandro, je pro mě daleko větší problém než odchod Tomáše Řepky.

Máte o některých hráčích, které byste chtěli přivést, už jasno?
Jistě, konkrétní jména ale z pochopitelných důvodů teď ještě říkat nechci. Máme zájem, aby do kempu přišli také hráči, kteří jsou na hostování v Sezimáku či v Ústí nad Labem, abychom jejich aktuální úroveň mohli porovnat s našimi hráči. Sledujeme i naše dlouhodobě zraněné hráče Stráského či Kadulu, jenže jejich rekonvalescence nějakou dobu potrvá. Výjimkou by mohl být snad jen Bakala, jenž s námi už nějakou dobu trénuje a stabilně hraje za juniorku. Myslím, že by mohl jít do zimní přípravy.

Jak vůbec bude v kostce zimní příprava vypadat?
Sezonu jsme ještě neskončili. Po zápase s Boleslaví měli hráči týden volno, ale hned od 3. prosince budeme ještě dva týdny v permanenci. Hráči A-týmu budou mít první týden vedle dvou tréninkových jednotek v úterý testování na fakultě tělesné výchovy v Praze a ve čtvrtek interní testy na Dynamu. Od pondělí do čtvrtka bude na Složišti herní kemp, při kterém bychom chtěli porovnat kvalitu našich hráčů z juniorky, dorostu i z části A-týmu s vytipovanými fotbalisty jak ze zahraničních soutěží, konkrétně z Běloruska a Slovenska, tak i z naší druhé a třetí ligy. Je možné, že i z tohoto kempu by někdo mohl s námi jít v lednu do přípravy. Součástí kempu budou i dvě modelovaná utkání. Druhý týden bude už ryze tréninkový, byť s trochu odlišnou náplní než v sezoně. Dopoledne speciální silová příprava, odpoledne hry v hale, včetně dvou hokejových klání mezi sebou.

Kdy počítáte se začátkem zimní přípravy?
Od 13. prosince budou mít hráči dovolenou a příprava začne v pátek 4. ledna. Její přesný plán ještě dolaďujeme, ale jisté je, že bychom 7. ledna měli odjet do Nového Města na Moravě na kondiční soustředění, které bude zakončeno úvodním utkáním Tipsport ligy v Berouně. Domluveny máme i zápasy se zajímavými soupeři, včetně Salcburku a Rapidu Vídeň.

Už teď je jisté, že mužstvo čeká na jaře těžký boj o záchranu. Věříte, že ligu udržíte?
Dva roky jsem hrál o záchranu ve Slovácku a vím, co je třeba pro záchranu udělat. Bezpodmínečně je nutno vsadit na správné koně, což znamená na odolné hráče, kteří se nerozsypou z prvního zápasu na Baníku. Nesmějí ani na chvíli o záchraně v lize zapochybovat.

Jak jste řekl, jaro začnete na Baníku, pak máte doma Spartu a jedete do Liberce. To je hodně obtížný los…
S tím souhlasím, nicméně neumím říct, že právě tyto tři zápasy rozhodnou. Jistě, každý začátek je důležitý i pro psychiku a pohodu v týmu. Proto se už zápas na Baníku jeví jako nesmírně důležitý. Když zabodujeme, pomůžeme si. Ale ani porážka na Baníku nebude znamenat náš sestup. Rozhodnout může až poslední třicátý zápas. Letošní liga je mimořádně vyrovnaná a já si troufnu říct, že o záchranu se bude hrát až úplně do konce.