Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Řeč je o Zbyňku Rysovi, odchovanci Zlivi, jenž v minulosti sbíral zkušenosti také v dresu juniorky Dynama, ať s ní hrál divizi nebo ČFL. „Tam se mi shodou okolností také povedlo v první sezoně postoupit,“ vzpomněl si na dva roky pod trenérem Musilem. Z Dynama B odcházel do Gmündu. „Za trenérem Kořínkem, dnes prezidentem Dynama. Byli tam i Radek Tejml a kustod Václav Kolář.“ Naposledy Rys působil v nejnižší třídě. „Rozhodl jsme se, že v Rakousku skončím. Hrozné,“ tvrdí o posledním angažmá v „pralesní lize“.


Zato po návratu do obce poblíž Hluboké si spravil chuť. Ve 32 letech si nemohl přát lepší sezonu. „Vyšla podle našich představ. To, co jsme si předsevzali, nám vyšlo. Paráda! Musíme poděkovat celému manšaftu i realizačnímu týmu,“ libuje si Zbyněk Rys. Do konce jarní části zbývala ještě čtyři kola, když si Olešník na hřišti Lokomotivy s předstihem jako první tým v krajských soutěžích na jihu Čech zajistil postup z I. A!


Nyní, kolo před koncem, má mužstvo Vladimíra Švece v čele obří náskok sedmnácti bodů. Ačkoli se to nezdá, Dačice v sezoně na Olešník dotíraly. „Jako nováček si vedly nad očekávání. Trénuje je můj spoluhráč z Dynama Tomáš Krejča,“ dává k dobru útočník nebo stoper, o něhož byl zájem i jinde, ale Rys dal jednoznačně přednost Olešníku. „Měl jsem dvě jiné nabídky. Jedna konkrétní, které jsem si hodně vážil, od pana Vavrocha z Milevska, kde chtěli hrát na postup. Ještě jednou se omlouvám, že jsem mu nevyhověl,“ vzkazuje kouči na dálku Zbyněk Rys.


Druhý návrh, o kterém by jindy přemýšlel, přišel z divizního Jankova od Františka Řezníčka, ale ani ten nepochodil. „Oběma jsem na rovinu řekl, že jdu do Olešníka,“ potvrzuje Zbyněk Rys a rezolutně tvrdí, že dnes by odpověď zněla úplně stejně. „Nemám důvod chodit někam jinam. Budeme hrát krajský přebor.“


Neoficiálně je Rys jakousi prodlouženou rukou trenéra Švece, něco jako hrající asistent. „Já vedu jen rozcvičky,“ prohlašuje skromně kapitán. Podle jeho slov se klubu povedly dvě trefy do černého. Na počátku stálo angažování týnského trenéra Švece. „Jeho tréninky, to je báseň,“ tvrdí Rys. V zimní přípravě ordinoval hráčům obří tréninkové dávky. „Bylo to hrozné, chvílemi jsme mu přezdívali Tichonov. Někdy byly dávky až neúnosné, to klidně napište!“ poznamenal šéf kabiny.


Druhý tah, který se povedl, bylo angažování hlubockého Radka Váchy na post levého beka, kde předtím Olešník tlačila bota. „S ním přišla obrovská zkušenost, motivace. Mnohde odepisovaný hráč nám hrozně pomohl. A jako obránce přidal ještě čtyři góly, což je nadprůměr,“ vychvaluje kapitán zimní posilu, která doma v Hluboké hrála za béčko okresní přebor.


Coby ústřední postava týmu Zbyněk Rys přinesl jednu zásadní oběť: pro jaro se stáhl z útoku na post stopera. „Protože skončil Martin Mádl. Časově nestíhá, a tak hraje už jen za béčko,“ vysvětluje Rys, co ho přimělo k opuštění oblíbeného postu. „Z hostování v Dřítni se vrátil útočník Aleš Pícha, tak jsme to vyřešili takhle. A na jaře jsme inkasovali asi jenom sedm branek,“ ví si Rys rady i vzadu.


Útočníka však nezapře. Vydá se na výlet, s míčem u nohy se prosmýkne jako úhoř kolem dvou tří protihráčů a buď přihraje, nebo sám zakončí. Tah na branku, přímočarost ho zdobily vždycky. V sobotu proti Dobré Vodě (3:0) elegantně obešel Požárka a nekompromisní střelou překonal Pauera, který podruhé vztekle lovil míč ze sítě. Šikovní hráči Olešníka vyvedli z klidu i Průchu, jenž se během minuty vyfauloval na Rysovi a Hezoučkém a musel do šaten.


ZD Olešník s vůdcem Zbyňkem Rysem svými výkony letos I. A přerostl. „Doufám, že budu hrát alespoň do čtyřiceti, co mi zdraví vydrží,“ vychutnává si kapitán radostné fotbalové období.