Čáslavi jste ve II. lize pomohl k postupové druhé příčce, pravidelně jste nastupoval. Se svou misí jste tudíž spokojen?
Trošku jsem asi měl štěstí, že se zranil Dušan Nuhlíček, který by asi hrál. Je to hodně dobrý útočník. Po jeho zranění dal trenér příležitost mně, dařilo se nám, vyhrávalo se, takže spokojenost. Je to ale za námi a mně teď začíná další fotbalová etapa.


Promarněný půlrok to tedy pro vás rozhodně nebyl?
Určitě ne. Za ty čtyři roky, co jsem v Budějovicích, to pro mne bylo první hostování a hlavně velká zkušenost. Jsem za to moc rád.


Asi i návštěvy v Čáslavi byly vyšší, než jste byl zvyklý ze Složiště na juniorku Dynama?
Zprvu jsem byl trošku zklamaný, protože od kluků jsem slyšel, že lidí chodí dost, jenže zpočátku to bylo slabší. Pak ale lidi začali chodit a byli super. Třeba s Jihlavou to byl velký zážitek.


Navíc právě s Jihlavou, pokud se nemýlím, jste vy dvěma góly rozhodl!
Přitom ten zápas pro mne moc extra nezačal. My první půli nehráli dobře a dvacet minut před koncem jsme od Štohanzla dostali hodně hloupý gól, kdy naši stopeři byli hrozně nedůrazní. Naštěstí už pět minut nato se po centru ze strany mi povedlo vyrovnat a těsně před koncem dát i vítězný gól. Otočit tak důležitý zápas v samém závěru, to byla prostě paráda. Taky jsme si pak v kabině pořádně zařvali…


Na začátku sezony přitom Čáslav na postup asi moc nemyslela?
Ani po podzimu nás ještě málokdo asi bral vážně. Tím spíš, když v zimě odešel náš nejlepší podzimní střelec Strnad do Bohemky a brankář Švengr do Sparty. Čáslav sice byla na podzim třetí, i tak si ale myslím, že v postup tam vůbec nikdo nevěřil. Jenže my fakt makali, k tomu se přidalo i výborné zázemí a taky výborný trenér, takže jsme to všechno zvládli.


Hodně hráčů v Čáslavi bylo na hostování, přesto jste si zřejmě dokázali vyhovět.
Řekl bych, že z těch dvaceti lidí, co v mužstvu bylo, nás tak patnáct bylo na hostování. Základ mužstva prakticky celý, přesto nám to klapalo.


Když už bylo jasné, že liga je na dohled, začaly spekulace, zda Čáslav vůbec ligu chce hrát. Jaké to je, bojovat o ligu v takové nejistotě?
Jak jsem říkal, my tam skoro všichni byli na hostování, takže jsme ty spekulace tak silně nevnímali a nijak je neprožívali. My věděli, že se beztak asi vrátíme do svých klubů a že tam nebudeme. Naši motivaci to však vůbec nesnižovalo. My chtěli hrát na špici, chtěli jsme to dokázat a pro Čáslav ligu vybojovat. Za tím cílem jsme prostě šli.


Když jste do Čáslavi šel, byla to pro vás jistě velká neznámá. Potěšilo vás, že jste tam našel Petra Dolejše, kterého jste znal z Dynama?
Je fakt, že když jsem do Čáslavi přišel, znal jsem jenom Dolyho. Bydleli jsme spolu, hodně mi pomohl.


Ke konci sezony jste se jistě začal zajímat, co bude s vámi dál?
Nikdo se mi z Budějovic neozýval, tak jsem volal panu Rogozovi, co se mnou bude, abych si mohl zařídit dovolenou. Pak mi zavolal pan Tobiáš, že mám v pondělí nastoupit do přípravy A–týmu.


Asi víte, že vás tu v útoku čeká hodně silná konkurence?
Jistě, jsou tu hodně kvalitní útočníci. To je bez debat. Ať už zkušený Tomáš Sedláček, či Stráďa, jenž má za sebou super sezonu. Fandil jsem mu a předtím v béčku s ním hrozně rád hrál. Jsou tu i další mladí kluci, ale já se o místo v mužstvu chci poprat.


Je pro vás návrat do Budějovic další výzvou a motivací?
Rozhodně. Myslím, že jsem se ve druhé lize taky něco přiučil. Na ten ten, až tady začnu přípravu, jsem se moc těšil. A od prvního dne budu makat naplno a uvidíme, co bude.