Po jak dlouhé době jste si první ligu v Česku vlastně zahrál?
Tuším, že po roce a třech měsících. Naposled za Dynamo jsem v první lize hrál ještě v minulé sezoně na Dukle. Je to prostě už hodně dlouho.

Jak jste se cítil?
Především jsem byl hrozně moc rád, že jsem si zase mohl ligu zahrát, i když se ten zápas pro nás moc dobře nevyvíjel. My chtěli hosty dostat pod tlak, jenže bohužel pro nás tady Slovácko předvedlo výborný výkon a pod tlakem jsme naopak byli my.

Čím si to vysvětlujete?
Bylo vidět, že oni si věří, že mají velké sebevědomí a první půli opravdu hráli velmi dobře. Měli i několik šancí, ze kterých mohli dát gól. Naštěstí jsme tu první půli nějak přežili a v té druhé už to byla otevřená partie. Bylo vidět, že vyhrát chtějí jak oni, tak i my. Byl to fotbal nahoru dolů, my měli nějaká okýnka, ale gól jsme nedostali.

Takže berete i bod?
To ne, těch 0:0 je pro nás málo. Chtěli jsme doma vyhrát.

Vy jste naskočil do zápasu až po přestávce. Vnímal jste, když jste šel na hřiště, že vás fanoušci vítali potleskem?
Já tu atmosféru kolem mě celkově vnímám pozitivně. Četl jsem i nějaké názory fanoušků a jsem rád, že mi drží palce. Snažím se celou dobu pracovat jak na tréninkách, tak za farmu co nejlíp, a věci, které neovlivním, těmi se nezabývám. Snažím se na sobě pracovat a věřím, že ta šance zase přijde.

Řekl bych, že na tom, že druhá půle byla z vaší strany už přece jen o poznání lepší, jste měl zásluhu i vy spolu s Michalem Klesou. I díky vám dvěma se hra uprostřed hřiště zlepšila.
V první půli jsme nehráli dobře, ale taky pro to, že Slovácku se naopak velice dařilo. Bylo vidět, že jeho hráči opravdu jsou v těch kombinacích hodně silní, zatímco my se do nějakých kombinací vůbec nedostali. Spíš jsme se před branku hostí dostávali ze závarů po standardkách, nicméně doma si musíme vytvářet šance i ze hry a nespoléhat jen na standardky.

Co se dělo v šatně o půli zřejmě vy nevíte, protože o přestávce jste se rozcvičoval na hřišti.
Je pravda, že já se prvních sedm minut po půli rozběhával, protože jsem od Martina Vozábala věděl, že trenér mě tam brzy pošle, a proto jsem se snažil pořádně rozběhat. Když jsem přišel do kabiny, už jsem akorát dostal pokyny, co a jak při standardkách, kde mám stát. Takže úplně všechno, co se v kabině o půli dělo, já neslyšel. Ale asi nic moc příjemného to zřejmě nebylo…

Byl jste hodně rád, že vás trenér poslal na hřiště?
Já jsem vždycky rád, když mohu nastoupit.

Třeba i na farmě?
Jistě, i na farmě. I když ale první liga, ať je to jak chce, přece jen má svoji kvalitu. Také ta atmosféra kolem toho, i to prostředí, prostě všechno je jiné než ve třetí lize. Takže tomu, že jsem mohl zase naskočit do ligy, jsem byl moc rád. Pokud příště znovu nastoupím, zase se budu snažit zahrát co nejlíp.

Zmínil jste farmu, zřejmě i výkony za Strakonice vám pomohly zpátky do ligy.
Já myslím, že každý chce vždy a všude podávat co nejlepší výkony. Aspoň já, když budu chodit i v I. A třídě, budu hrát naplno. V tomto směru to mám v hlavě srovnané.

Říkal jste, že bod doma je málo. V pondělí hrajete zase doma, ale s Plzní. I s ní by byl bod málo?
Sílu Plzně my všichni známe, ale na druhou stranu my taky se budeme chtít prezentovat tak, abychom bodovali. A byť to možná bude znít odvážně, spíš abychom vyhráli. V naší situaci vždycky musíme hrát na vítězství.