S mužstvem už absolvoval i zimní přípravu, byť zpočátku měl individuální tréninkový plán, a teď už dokonce odehrál dva zápasy za juniorku ve III. lize.

„Zranil jsem se 4. října proti Kladnu a pak jsme dva týdny čekali, jak bude koleno reagovat. Operace se ukázala být nezbytná a 20. října jsem ji absolvoval,“ líčil technicky dobře vybavený středopolař své peripetie v rozhovoru pro Deník už během zimního soustředění v Třeboni. „Měl jsem prasklý meniskus, což by nebylo ještě tak zlé, jenže já zároveň měl natržený zadní křížový vaz. Dva měsíce jsem měl fixovanou nohu, nosil ortézu a chodil jen o berlích. Až v půlce prosince jsem ortézu sundal a pomalu začal tu nohu rozhýbávat,“ upřesňoval.

V té době Benát ještě nevěděl, jak dlouho jeho rekonvalescence potrvá, po sobotním zápase béčka Dynama s Královým Dvorem ale na dotazy Deníku už odpovídal v pohodě a dobré náladě.

Zdá se, že vaše zdravotní problémy už jsou minulostí?

To máte pravdu, cítím se už dobře a jsem tomu rád. Dva týdny už trénujeme prakticky na trávě, což mi vyhovuje. Na těch umělých površích, na kterých jsme se předtím připravovali, to nebylo nic moc. Ale jak říkám, teď už je to dobré, a proto taky jsem poslední dva víkendy už hrál za béčko, abych se trošku rozehrál.

Žádný hendikep tedy už necítíte? Nic vás neomezuje?

Nic, všechno je v pořádku. Samozřejmě ale, že určitá herní praxe mi chybí. Já půl roku nehrál zápas, to určitě musí být znát. Ale jak říkám, i v tréninku už se cítím dobře a totéž platí i na ty dva zápasy, co jsem teď odehrál. Právě tyto zápasy mi pomáhají získat nějakou jistotu i sebedůvěru v těch osobních soubojích.

Už minulý zápas v Sezimově Ústí bylo cítit, že do fotbalu máte velkou chuť. Je to tak?

Jistě, jak jsem říkal, šest měsíců jsem fotbal vůbec nehrál. Právě přechod na hřiště byl pro mě ze všeho nejhorší. Já trénoval fyzičku, což bylo v pohodě, jakmile jsem ale přešel na hřiště, žádná sláva to nebyla. Ten pohyb na hřišti byl úplně jiný a já z toho taky zpočátku byl dost zklamán. Postupem času se to ale zlepšovalo a teď už se cítím dobře. Uvidíme, jak to bude vypadat dál.

Co dnešní zápas? Králův Dvůr jednou vystřelil na bránu a málem tady vyhrál?

Pro nás je výsledek zklamáním, protože jsme dneska moc chtěli vyhrát, abychom se v tabulce posunuli výš. Měli jsme spoustu příležitostí, dali břevno, na konci pak měli velký tlak, gólman jim ale zachytal výborně a navíc nám z prvního útoku dali gól. Zaplať pánbůh, že to pak Jasi trefil a že jsme alespoň dokázali vyrovnat.

Jak vidíte své šance na návrat do první ligy? Bavíte se na tohle téma s trenérem?

Pochopitelně, že spolu mluvíme. Trenér mě sleduje taky na tréninku a byli jsme spolu i domluveni, že si půjdu dva zápasy zahrát za béčko, a když všechno bude probíhat dobře, tak doufám, že na příští zápas doma s Příbramí už bych mohl být v nominaci. Je to ale věc trenéra, je před námi ještě celý týden a trenér asi uvidí podle tréninků, jak to bude vypadat.

Bral byste i to, kdybyste zpočátku chodil na hřiště třeba jen na část utkání?

Že budu hrát hned v základu, s tím samozřejmě nepočítám. Ale těch dvacet minut či jakákoli jiná část zápasu, do které zasáhnu, by mi měla pomoci k tomu, abych se do toho zase postupně dostával. Doufám ale, že forma bude taková, abych později mohl zase nastupovat v základní jedenáctce.

Co říkáte výsledkům, které mužstvo bez vás v lize teď dosáhlo? Mrzí vás, že jste třeba Liberec či Bohemku doma nedokázali porazit?

Je to ohromná škoda, protože vyhrát venku a hned to doma potvrdit, jak se nám to povedlo na konci podzimu, znamená se v této vyrovnané tabulce rázem posunout o hodně výš. Velká škoda, že tři body z Ostravy se nepodařilo s Bohemkou potvrdit.