Petr Skála se v klubu SK Dynamo České Budějovice věnuje gólmanům. Sám býval výborný brankář, který určitě má svým nástupcům o čem povídat.

Petr Skála

Narozen: 13.8. 1959
Civilní vzdělání: VŠ zemědělská – obor mechanizátor.
Rodina: manželka Eva, děti: syn Jakub (24 – fotbalový brankář, chytá ve Strakonicích, dokončuje VŠ zemědělskou ), dcera Barbora (19 – hraje florbal, letos maturuje v Gymnáziu olympijských nadějí v Českých Budějovicích).

Trénujete různé věkové skupiny. Co podle vás brankář na počátku kariéry potřebuje ze všeho nejvíc?
Obratnost a koordinaci. To je gró toho, co s brankáři děláme. Máme pro to i speciální cvičení. Jde o postřehové krátké cviky, které nejsou o fyzické zdatnosti, ale o maximální rychlosti. Koordinace je důležitá, samozřejmě je třeba rozlišovat podle věkových kategorií.

Co podle vás musí mít v sobě každý správný gólman? Musí být třeba odolný vůči strachu?
Bát se nesmí, to je samozřejmé. Jeho pozice je strašně specifická. On je v brance sám, nemá možnost, aby svoji chybu napravil tím, že bude běhat po hřišti. Odolnost je pro něj důležitá.

V českobudějovickém Dynamu se brankářům věnujete speciálně?
Jinak to nejde. Gólmani bývají sami, často jsou odkázáni právě jen na sebe. Brankář je ve fotbale samostatnou jednotkou. Každé pondělí zajišťujeme brankářské tréninky. Nejprve mladší kategorie, pak dorostenci. Vúterý a ve středu mají brankáři rozcvičení, speciální přípravu.
Říká se, že výkon hráče je víc než z poloviny ovlivněn myšlením. Je pro brankáře důležité sebevědomí?
Určitě. I k tomu směřují speciální cvičení.

Drží brankáři při sobě?
Doufám, že ano. V klubu jsme parta. Platí to od nejmenších až po áčko. S áčkem třeba chodili na trénink i dorostenci. Kluci se mezi sebou znají, myslím, že spolu i víc kamarádí. Berou i prvního gólmana, kterým je Kučera. Když přijdou Varyš, který je teď v juniorce, Vlk, Hulík nebo další, jsou s Kučerou a Křížkem v kontaktu. Není s tím žádný problém.

Zdá se mi, že speciální trénink pro gólmany hráče i baví…
…jsem toho názoru, že fotbalový trénink má taky trochu fungovat jako relax. Děláme i odpočinkové věci. Ptám se gólmanů, jak hráli zápas, zda mají pocit, že vyloženě nějaké utkání zkazili. Docela je zajímavé si nejdřív kluky vyslechnout, pak poslouchám trenéry.

V této věkové skupině (11–15), která se s vámi právě připravuje, jsou obrovské výškové rozdíly. Platí pořád, že kvalitní gólman na nejvyšší úrovni musí dorůst do pořádné výšky?
Otázkou je, co považujeme za pořádnou výšku. V Portugalsku a Španělsku chytají brankáři, kteří mají kolem sto osmdesáti centimetrů. A jsou to borci. Špičkoví brankáři. Výška se ale samozřejmě preferuje. Mluvíme–li o této věkové kategorii, tak tady se všechno strašně mění. Maruška třeba marodil, vrátil se do tréninku a já se až divil, jak vyrostl. Rozdíly, jsou teď veliké, ale v dorostu se to srovnává. Třeba ten, který je tady nejmenší, je velmi dobře pohybově nadaný.

Musí umět brankář hrát dobře nohama? Je to podmínka?
Chci, aby kluci uměli dobře oběma nohama. Já už se to nikdy nenaučil, nikdo mě k tomu nenutil. Tehdy jsem to vůbec nepotřeboval. Nikdo po mně nechtěl, abych kopal bekovky nebo abych hrál víc nohama. Dneska je špičkovým brankářům jedno, jestli kopnou pravou nebo levou. Gólman musí umět číst hru, aby vykopl bekovku, aby dobře přihrál, přenesl hru. To jsou důležité momenty. Teď o víkendu dal náš brankář Vokatý v kategorii U17 gól v Praze na Slavii.

To byla ta pověstná trefa z trestného kopu z pětašedesáti metrů, o které se po víkendu hodně mluvilo?
Ano. Je jasné, že tento gól musel padnout po určité chybě, ale náš brankář dal prostě gól. To je nejdůležitější.

Špičkou ledovce mezi gólmany v Jihočeském kraji je Pavel Kučera (měří 191 cm). Dobrý fotbalista, že?
Zcela jistě. Při porovnání s brankáři v České republice patří Kučera určitě mezi absolutní špičku.

Co považujete za jeho velkou přednost? V čem je nejlepší?
V postřehových věcech. Třeba v práci nohou. V chytání z místa. Dokáže i dobře vyběhnout, má v brance výborné postavení. Pavel Kučera je opravdu v české lize velice kvalitní brankář.

Musí být prvotřídní gólman i výrazným šéfem obrany? Musí hlasitě dirigovat spoluhráče?
To mu jako trenér můžu říkat, ale to se nedá nařídit. To musí být v hráči od narození.

Ve vás tato vlastnost byla?
Ve dvaceti letech jsem byl schopen se zhádat s pětatřicetiletým fotbalistou. A to mohli být třeba bývalí reprezentanti! Kolikrát jsme se neshodli s Jarkovským, Svobodou, Králíčkem nebo Mastníkem. Dokonce s tátou Tomáše Rosického jsme se na tréninku málem poprali. Hrál se mnou v Xaverově. Pak jsme se tomu společně zasmáli. Zdravou agresivitu prostě musí mít dobrý brankář v sobě. A neplatí to jen o gólmanech. Hráč musí být osobnost.

Může se stát, že brankář svůj tým hlasitě diriguje, ale spoluhráči ho nevnímají, neberou…
Je to právě o osobnosti. Může se klidně stát, že brankář udělá chybu, přitom křičí na spoluhráče, ti mu řeknou, aby mlčel. To je riziko. Ale gólman musí být natolik silný, že i za tuto cenu si dovolí svůj tým dirigovat. Tvrdím, že brankáře dělá ze sedmdesáti procent hlava.

Když se setkáte, vzpomínáte dodnes s bývalými spoluhráči na běh nejen fotbalového života?
No jistě. Třeba právě s Rosickým jsme se setkali před dvěma lety, když my hráli na Slavii. Slyšel mě, jak křičím, přišel za mnou a říkal: „Musel jsem tě přijít pozdravit.“

Fotbalová vizitka Petra Skály

Kariéra: Třeboň, Igla ČB, Xaverov (5 let), Dukla Praha (1), Dynamo ČB (4), Strakonice (1), Dynamo ČB (znovu postup do I. ligy), Cheb (2 roky – postup do I. ligy), Rakousko (3 roky v 1. Landeslize).
Spoluhráči: „Měl jsem štěstí na skvělé fotbalisty. V Dukle se mnou hráli Láďa Vízek, Standa Pelc, Honza Fiala, Petr Rada, trénoval mě Ivo Viktor. V Xaverově byli kluci, kteří taky hrávali ligu výborně. Třeba Jarkovský, Petr Herda, Jebavý, Rudla Svoboda. V Xaverově mě trénoval Václav Pavlis. V Chebu byli Jarda Navrátil, Jožka Weber, Aleš Nešický. Na výborné fotbalisty jsem měl v kariéře opravdu štěstí. Při studiích profilicence se mnou byli Zdeněk Hruška, Jarda Netolička, Franta Straka, Jula Bielik, Míra Jirkal nebo Zdeněk Procházka.“
Fotbalové vzdělání: UEFA profilicence (nejvyšší možné v ČR).