„Naposledy jsem tu totiž hrál někdy v žácích,“ lovil v paměti Aleš Pilát. „Přijeli jsme s tím, že nás určitě čeká náročný zápas, ale když budeme normálně hrát svůj fotbal, tak buď o moc neprohrajeme, nebo to bude takhle vyrovnané. Domácí prohráli jedna dva, ale mohli taky dva jedna vyhrát,“ hodnotil Pilát šlágr v Ševětíně.

Po prvním poločase, který se nevyvíjel pro Borovany moc příznivě, hosté zaveleli do útoku. „Šance, které Ševětín měl v první půli, jsme mu sami nabídli!“ zlobil se na sebe i své spoluhráče Pilát.

Zatímco ostatní hráči Borovan mířili o přestávce do kabin, staršího z bratrů Pilátů Aleše si vzal trenér Mičan stranou a trpělivě mu cosi vysvětloval. Po utkání už ofenzivní hráč mohl prozradit, co mu kouč sděloval. „Říkal, že jsem se sice dost zapojoval do hry, ale domácí mají slabší levou stranu, a tak by bylo lepší, kdybych hrál ve druhé půli napravo,“ popisuje Pilát pokyny, které dostal. V zápase putoval sestavou tak dlouho, dokud Borovany v Ševětíně nepřevzaly otěže utkání do svých rukou. „Ze středu zálohy jsem se přesunul do útoku a z útoku pak na pravého záložníka,“ líčil. A nesouhlasil s tvrzením, že jeho tým ukázal po přestávce úplně jinou tvář. „Hráli jsme pořád stejně,“ tvrdil. „Věděli jsme, že do jedné šance se určitě dostaneme a že ji budeme muset využít. A hlavně, že zezadu musíme zpřesnit hru, protože čtyři šance jsme nabídli soupeři svými chybami. Jediné, o co šlo, bylo zpřesnit vzadu hru a čekat na šanci, protože v Ševětíně jsme asi žádný extra útočný fotbal hrát nemohli,“ přemítal Aleš Pilát o souboji týmů z čela tabulky.

Hosté neklesali na mysli, ani když se jim za stavu 1:0 pro Ševětín zranil nejzkušenější člen obrany Stanislav Linhart. „Já už nevím, co se s námi děje, protože předminulý zápas jsme přišli o Jenknera, který už na jaře nenastoupí, a možná ani příští rok. Nevím, jak na tom Standa je, ale snad to bude dobré. Tohle bylo vyloženě nezaviněné, v Olešnici to bylo přesně naopak,“ mračil se Aleš Pilát.

Když měl krátce vystihnout, čím se Borovanům povedlo zápas v Ševětíně obrátit, řekl jedno slovo – vůle. „Ani jsme nečekali, že to bude až tak lehké a ze dvou standardek dáme góly. Myslím, že jsme šli za body víc než domácí,“ prohlásil.

Za vyrovnávací střelou Pilečka se Pilát na hřišti jen ohlédl. „Míč dost zaplaval, a navíc před brankářem přeběhl obránce, takže zareagoval později, protože na tom〜hle měkkém terénu se člověk neodpíchne. Podle mne to nebyla vyloženě chyba brankáře,“ zastal se domácího gólmana Tomáše Růny.
Vítěznou branku dala jediná „čepice“ na hřišti. Nikdo jiný než Přemek Pilát nenastoupil v neděli s pokrývkou hlavy – a právě on v 73. minutě hlavičkou derby rozhodl.

„Alespoň mu nebyla zima,“ usmíval se Aleš Pilát. „Možná se mu lépe hlavičkuje v čepici, on ale z nás umí hrát hlavou asi nejlépe. Bylo vidět, že všechny vysoké balony posbíral on. I když to neříkám rád, zahrál dnes velice dobře,“ pochválil a zároveň popíchl mladšího bratra Aleš Pilát.

O tom, že by po postupu změnil dres a vyzkoušel si vyšší soutěž, třeba jako střelec Kamil Kubíček, prý Aleš Pilát v létě vůbec neuvažoval. „Já už jsem si krajskou soutěž vyzkoušel,“ připomněl. „Hrál jsem I. B v Olešnici a pak za Akru krajský přebor. Ale dojíždění, obzvlášť do Budějovic, mi nedělalo dobře. A hlavně – my tu máme takovou partu, že opustit ji by byl hřích!“ zdůraznil Pilát.