Ukončil svoje působení v Nové Vsi, kde hrál a působil také jako trenér. Možná také trochu jako mentor mladších hráčů, rozhodně i jako zásobárna hráčů pro klub. Byl to právě on, kdo do Nové Vsi přivedl legendárního Ivo Táborského – útočníka s minulostí v Dynamu, Slavii Praha, Bohemians, Mladé Boleslavi, Příbrami, Teplicích, Slovanu Bratislava nebo třeba v tureckém Interu Baku. Radomil Procházka řekl dost. Stačilo. Je třeba změnit prostředí. „Já už v Nové Vsi byl třináct let,“ připomíná svoje velmi úspěšné působení v klubu, který se rozhodl opustit.

Přestoupil z klubu do klubu. Z I. A třídy do I. A třídy. Nic výjimečného? Říkáte? Mohlo by se to tak zdát, realita je ale úplně jiná. Procházkův odchod znamenal prakticky pád Nové Vsi až do okresního přeboru. Opravdu to nebyl to ledajaký přestup. Radomil Procházka bude působit v českobudějovické Slavii.

Rudolf Otepka trénuje Hlubokou nad Vltavou
Rudolf Otepka. Legenda trénuje Hlubokou. Po zápase má rád besedy o sportu

Na Novou Ves rozhodně nezanevřel. „Po třinácti letech v jednom klubu jsem cítil, že už nemám u hráčů takový respekt,“ mluví nahlas o tom, o čem přemýšlel už v průběhu fotbalového jara sezony 2022/23. „Potřeboval jsem změnu i u sebe,“ dodává. „Kluci už mě tolik nebrali, prostě třináct let u jednoho mužstva je ohromně dlouhá doba.“

Kdyby se v krajských fotbalových týmech vytahovaly dresy, jako třeba v NHL až ke stropu hal, Radomil Procházka by si jeden v místní hospůdce zasloužil. Dával góly, dirigoval tým. „Zažil jsem v Nové Vsi čtyři postupy,“ připomíná úžasné sezony, které v novovesském dresu vybojoval. „Já na Novou Ves nikdy nezapomenu, protože jsem tam měl mamku, rodiče, teď už je tam jen taťka, k té vesnici mám srdeční vztah,“ dodává s nostalgií v hlase.

Pokud se ve fotbalovém prostředí objeví situace, kdy bude Nová Ves v úzkých, může se na Radomila Procházku kdykoli obrátit. „Když budou chtít, a to platí kdykoli, rád jim pomůžu. teď ale jsem i na trenérském postu cítil, že musí vyzkoušet něco nového.“ Je tady nový klub, ale stejná pozice. Tedy trenér, který v případě potřeby může naskočit do zápasu. Opravdu se Radomil Procházka chystá na sezonu s kopačkami na nohou?

„Slavia České Budějovice mi dala nabídku, já ji přijal,“ odpovídá Procházka zeširoka. Důležitou roli hrála také logistika. Teď už trenér Slavie, který bydlí v Č. Budějovicích, může vyrážet na hřiště, obrazně řečeno, v pantoflích. „Rozmýšlel jsem se i s ohledem na rodinu,“ souhlasně přikyvuje. „Na trénink pohodlně dojedu na kole. Je mi to opravdu o dost příjemnější, protože to jsem dlouho nezažil, do Nové Vsi jsem vždy jezdil autem, teď se na kolem můžu krásně projet kolem řeky,“ upozornil Procházka, kdyby třeba někdo nevěděl, že areál Slavie České Budějovice patří k nejmalebnějším v ČR, leží těsně vedle Malše, jen pár metrů od Malého jezu…

Zásadní otázce se Radomil Procházka nevyhnul. Bude i ve Slavii České Budějovice v roli hrajícího trenéra? „S mužstvem trénuju naplno. neustále mám nutkání být na hřišti. I když vedení Slavie mi jasně řeklo, abych byl jako trenér, ale já se určitě na hřiště ještě dostanu. “

Pracovní povinnosti si plní jako kustod prvoligového Dynama České Budějovice. Fakt, že bude trénovat, a možná hrát, za Slavii, bere s velkým nadhledem. Co se týká pražských S, má totiž naprosto jasno: „Nikdy jsem nefandil ani jednomu Sku. Pro mě je Dynamo,“ říká s úsměvem a ještě přidává vzkaz, který prostřednictvím Deníku posílá do hlavního města: „Dynamo je je hlavní. V Praze ať se klidně porvou, to je mi úplně jedno.“