Se svým klubem Ambri – Piotta se zachránil ve švýcarské nejvyšší soutěži až v play out, skutečně o vlásek mu utekla účast na mistrovství světa právě ve Švýcarsku. Obránce Zdeněk Kutlák (29 let) za sebou nemá úplně vydařenou sezonu.

V Ambri strávil druhou sezonu. V té první ho vedl českobudějovický trenér Jan Tlačil a dovedl mužstvo k záchraně v play out. Po něm převzal mužstvo Američan Harrington, ale výsledky měl hodně špatné. „Všichni jsme si to představovali trochu jinak. Sezonu jsme začali hodně špatně a táhlo se to s námi až do prosince. Pak už nikdo nevěděl, co s tím, tak vedení klubu sáhlo k výměně trenéra,“ vrací se odchovanec českobudějovického hokeje k minulé sezoně.

Chválí trenéra Čadu

Do Ambri tak zamířil jako zachránce brněnský kouč Rostislav Čada. „Změna na trenérském postu přišla až v době, kdy už bylo jasné, že budeme hrát play out. Nový trenér nám ale hodně pomohl a podle mého soudu to byl jeden z hlavních faktorů, že jsme nesestoupili,“ je Kutlák přesvědčen.

V zemi helvétského kříže se hraje play out odlišným způsobem než u nás. Devátý celek se utká s dvanáctým a desátý s jedenáctým v klasických vyřazovacích sériích na čtyři vítězství. Poražení hrají spolu opět na čtyři výhry a méně úspěšný tým pak hraje baráž s vítězem druhé nejvyšší soutěže.

V prvním kole se hokejisté Ambri utkali s Rapperswilem a prohráli 2:4 na zápasy. „Hráli jsme sice špatně, ale přesto byla velká šance uspět. Bohužel to nevyšlo,“ lituje zkušený bek.

Záchranu si nakonec Kutlákův klub zajistil v hodině dvanácté v sérii proti Bielu. Přestože první dva zápasy prohrál, nakonec se radoval z vítězství 4:2 na zápasy. „Největší zásluhu na naší záchraně má jednoznačně trenér Rosťa Čada. Vnutil týmu systém a hráli jsme pod jeho vedením určitě lepší hokej než předtím,“ s respektem hovoří o svém krajanovi na trenérském postu. Ten ale paradoxně u týmu skončil a ve funkci ho vystřídá Kanaďan Laporte.

Kutlákova pozice v týmu se postupně vylepšovala. „Měl jsem problémy ze začátku sezony. Ve Švýcarsku smí hrát pouze čtyři cizinci, ale nás bylo pět a jednu chvíli dokonce sedm. První dva zápasy jsem nehrál a už jsem chtěl skoro odejít. Potom jsem začal nastupovat pravidelně a na ledě jsem dostával dostatek prostoru. S herní vytížeností jsem byl spokojen, ale výsledkově to dobré nebylo. Myslel jsem, že budeme minimálně atakovat play off,“ nemůže být s uplynulou sezonou nijak zvlášť spokojen.

Příjemné určitě bylo, že se českobudějovický odchovanec zabydlel v národním týmu a v průběhu sezony absovoval prakticky všechny reprezentační akce. „To bylo hrozně fajn a užil jsem si to,“ pochvaluje si.

Figuroval i v nominaci pro mistrovství světa. Dokonce do Švýcarska i odjel, ale nakonec se vracel předčasně domů. „Čekal jsem na dopsání na soupisku, ale trenéři se rozhodli pouze pro sedm obránců a místo mne dopsali útočníka Eliáše, takže jsem se balil domů,“ připomíná nepříliš příjemnou zkušenost.

Taková událost může potěšit jen málokoho. „Mrzelo mne to hodně, protože jsem si chtěk zahrát na mistrovství světa právě ve Švýcarsku. Rozhodnutí trenérů ale respektuji a uvidíme, co bude dál,“ neháže flintu do žita. „Na národní tým jsem v žádném případě nezanevřel. Pokaždé je pro mne čest reprezentovat,“ ujišťuje.

Zůstává v Ambri

Pro příští rok žádnou změnu dresu nechystá. „V Ambri mám smlouvu ještě na příští sezonu, takže tam budu pokračovat,“ přikývne.

Letní přípravu na suchu absolvuje stejně jako v uplynulých dvou letech individuálně. „Na konci července bych se měl hlásit ve Švýcarsku,“ naznačuje svůj plán na nejbližší období.