„S osmnácti body se v lize ale ještě nikdo nezachránil!" varuje v rozhovoru pro Deník před přílišným optimismem sportovní ředitel Dynama Martin Vozábal, který spolu s trenérem Lubošem Urbanem tým i koučuje.

Na předsezónní tiskovce jste si za cíl dali klidný střed, nebylo ale spíš přání otcem myšlenky?

Že bychom si vyloženě dali umístění ve středu tabulky za cíl, to ne, nicméně být relativně v klidu přáním nás všech samozřejmě bylo. Byť jsme respektovali, že nás čekají silnější soupeři než jací byli ve druhé lize. Šli jsme tudíž do sezony se vší pokorou, zároveň ale i s tím, že jsme chtěli využít takového toho nováčkovského elánu a co nejrychleji posbírat co nejvíce bodu, abychom byli relativně v klidu.

Nehledě na to, že to nevídaně úspěšné jaro k optimismu také docela opravňovalo, ne?

To jistě, jenže výborné výsledky ve druhé lize jsou jedna věc a zápasy v první lize věc druhá. Hrát první a druhou ligu je obrovský rozdíl. Co stačilo na druhou ligu, ne vždy stačí i na první.

Ze sestavy, v níž jste hráli v posledním kole druhé ligy v Sezimově Ústí, odešel jediný Deli. Nicméně právě jeho odchod se ukázal být dost bolestný…

V lize máme nejvíc obdržených gólů ze všech a odchod Deliho v tom jistě svou roli taky hrál, svádět to ale jen na to nemůžeme. My, když jsme prohráli, potom už stálo za to… S Plzní, v Teplicích a na Spartě čtyři góly, s Příbramí, na Dukle a na Bohemce tři. Jednoduše řečeno, když jsme prohráli, nestlačili jsme to pod tři góly… Ale zpět k Delimu, tady byl zakořeněný a hrál tu dobře. My měli určitou dohodu se Spartou, ale Deli usiloval o zahraničí a nakonec se to vyvinulo tak, že skončil v Příbrami.

Neměli byste ale spíš než stopera hledat pravého beka? Novák ve středu obrany podával dobré výkony, zatímco na kraji se mu zdaleka tak nedařilo.

To víme, že Novákovi post stopera víc vyhovuje, jenže my těch alternativ moc neměli. Aleš Dvořák půl roku promarodil, z jedné nemoci šel do druhé. Byl tam Michal Klesa, pak se ale zranil. Ke konci sezony tam hrál Kuba Hora a třeba proti Teplicím naběhal nejvíc kilometrů.

Když jste v souvislosti s Delim zmínil Příbram, už vás ten zápas s ní přebolel?

Když pominu takové ty všelijaké emoce kolem toho, které se ale vzhledem ke známým okolnostem daly čekat, šlo o důležitý zápas o tři body a my ho nezvládli. Přitom ty tři body kdybychom teď měli, byli bychom v tabulce hodně vysoko. Ale to je kdyby, my ten zápas prostě nezvládli a Příbram tu vyhrála zaslouženě. Teď už to mohu říct, že jsme to všichni pocítili i finančně. Právem, za Příbram jsme si postih zasloužili.

Možná ale, že i zápas s Příbramí byl k něčemu dobrý, že ta facka přišla v pravý čas…

Je to možné, v každém případě jsme pak začali být doma silnější. Po Příbrami jsme sice prohráli na Bohemce, ale musím říct, ne jako omluvu, ale jako fakt, že v té době Bohemka měla formu, pak šla rapidně dolů. Po utkání na Bohemce měla liga pauzu, my v ní potrénovali a jeli jsme do Hradce, kde to pro nás byl strašně důležitý zápas . Ten jsme zvládli a doma pak ze tří zápasů uhráli sedm bodů.Což mě těší, tak to v Budějovicích vždycky bývalo, že body doma jsme neztráceli.

A vyhrát dva zápasy doma po sobě, navíc s tak nepříjemnými soupeři, jakými Baník i Teplice jistě jsou, nebývá až tak jednoduché.

Kdyby mi někdo v době, kdy jsme měli dvanáct bodů, řekl, tak si porazíte doma Baník a Teplice a je to, asi bych si povzdechl, že to se lehko řekne, ale hůř udělá… Ty počty i nám byly jasné a chtěli jsme samozřejmě obě ta utkání vyhrát. Máme radost, že se nám to podařilo, jednoduché ale v lize není porazit nikoho. Měli jsme asi i štěstí, to ale přeje připraveným. A měli jsme v brance Křížka, v rozhodujících fázích nás podržel a v obou zápasech tu nulu udržel. S Baníkem jsme dali na začátku gól, to psychicky nakopne každého. S Teplicemi v půli jsme museli trošku zvýšit hlas a klukům připomenout, že je to posledních pětačtyřicet minut, které nás v tomto roce čekají. A co v nich můžeme ztratit a co získat.

Zajímavostí je, že jste za celou první půlku soutěže nekopali penaltu. Až v odvetě s Teplicemi, k tomu až v nastaveném čase, a když dvě penalty už předtím mohl rozhodčí nařídit za ruku Jablonského a za faul téhož hráče na Kaloda.

Vždy to záleží i na rozhodčím, jak kterou situaci posoudí a jak ji vidí. Já v tom rozhodně nic nehledám. Proti nám se dle našich soupeřů třeba taky někdy mohla penalta kopat a nekopala se. Každá strana to vždy vidí ze svého pohledu. My si nikdy nestěžovali a teď jsme se té penalty konečně taky dočkali. Byť až v době, kdy už žádnou roli prakticky nehrála.

Zmínil jste důležité body, které jste získali doma. Na druhou stranu, šest bodů jste přivezli také z venku, a to není tak zlé, jen osm oddílů nahrálo víc.

My si často vyposlechli svoje. Takové to, vy jste venku hrozní… Já to vidím spíš tak, že pokud jsme venku byli ve hře, ať v Brně či v Jihlavě, tak neříkám, že jsme hráli nějak obzvlášť dobře, ale ani až tak špatně. Já chápu, každý by chtěl, abychom útočili, měli sto střel, šedesát tyček a dvě stě šancí, ale tak to prostě není. Hrajeme, na co máme a tomu podřizujeme i taktiku. Poslouchám, že na Spartě jsme byli ustrašení. Ale kdybychom tam vylezli o dvacet metrů výš, dostaneme gólů deset! Já bych si taky přál, abychom přijeli na Spartu a ta se nás bála… Prostě hráli jsme venku tak, abychom měli šanci uspět. Zažil jsem tu taky roky, kdy jsme venku nevyhráli a remízu vezli jednou za tři měsíce. Teď to bylo tak, že jsme venku neudělali nic mezi. Neprohráli jsme tam smolovatě 0:1 či 1:2. Buď jsme vezli bod, či z Hradce tři, nebo jsme vezli nadílku.

Teplický trenér Zdeněk Ščasný se před cestou sem zmínil, že jste i zápas na Spartě brali jako přípravu na Teplice…

Rozhodně jsme zápas na Spartě nevypustili, dneska to ale říct mohu, že možná jsme to Spartě trochu zjednodušili. Tím spíš, že jsme předtím Baník porazili a věděli jsme, že když porazíme i Teplice, že budeme moci podzim hodnotit pozitivně. Věděli jsme, že sedmi hráčům hrozí čtvrtá karta, a proto jsme všechny nepustili do hry a některé jsme šetřili. Karty měli Škoda i Linhart, proto jsme řekli, že hrát může jen jeden. Karty měl Kladrubský, proto vůbec nehrál. A ti, co se třemi kartami hráli, neměli za úkol snad uhýbat, měli ale zákaz nějakých keců. Prostě i na Spartě, kdyby se naskytla příležitost, i tam bychom po ní rozhodně sáhli. Hlavně jsme ale potřebovali Spartu slušně přežít. Zápas s Teplicemi skutečně pro nás byl jednoznačnou prioritou.

Vaším problémem na podzim byla častá zranění. Je to tak?

My nějaký kádr máme, ale netřeba si nic nalhávat, prostě počtově opravdu jsme na hraně. A k tomu jedno zranění za druhým. Machovec začal sezonu zraněním a pak ji ani nedohrál. Zraněn byl Hanzlík, řeč byla o Dvořákovi, prsty na ruce si zlomil Funda, v rekonvalescenci byl Kadula, na marodce byl i Kalod a vyvrcholilo to Klesou, jenž vypadl nadlouho.

Kádr jste doplňovali za pochodu, vesměs hráči na hostování. Jak to s nimi vypadá?

V týdnu si sedneme s Lubošem Urbanem a Karlem Poborským a řekneme si, co dál. Nejdřív samozřejmě chceme mluvit s těmi hráči, jak oni to vidí, jak to vidí jejich mateřské kluby. Konkrétně tu na hostování jsou Fryšták, Koreš, Vošahlík, Brunclík, Volešák, Škoda a Hora. Na některé máme opce, ale je brzy teď rozhodnout. Někteří skončí, někteří noví přijdou. Ale to uvidíme, až nám taky Karel řekne, jak máme volné ruce, jak na tom ekonomicky jsme.

Koncem sezony jste párkrát vsadili na mladé hráče. Linhart už je stabilní hráč mužstva, ale hrál třeba Funda a z dorostu jste zpátky přeřadili Hálu.

Já to začal zvažovat po Dukle a pak jsem i v kabině naznačil, že přijde čas těch mladších. S Baníkem, byť to pro nás byl hrozně důležitý zápas, jsme rozhodli postavit Hálu. Byl to risk, je to věkem ještě dorostenec, ale ukázalo se, že jsme měli šťastnou ruku a Honza nás nezklamal. Potvrdil, že je schopný hrát velký fotbal. Mohu prozradit, že i Jirka Funda byl na Baník v základu, jenže on ten moula dostal nějakou střevní virózu a dva dny proležel. Proto šel jen na lávku, ale na Spartě už hrál. A měl jít i na Teplice, jenže měl zase nějaký výron, nakoplý nárt, či co vlastně.

Osa týmu ale byla ze zkušených hráčů: Křížek, Lengyel, Benát.

Kříža měl fantastický podzim. Dlouho tu dělal dvojku, ale na svou šanci si počkal a post jedničky si zasloužil. Nějaké body nám vychytal. A Lengy? My se známe dlouho a vím, že má i své dny, kdy bych ho nejraději někam kopl a radši dělám, že ho nevidím. Když ale přijde na hřiště a když chce, je to velký hráč a bez něj bychom tolik bodů asi neměli. Beny? Byly zápasy, kdy jsme ho ani do základu nedali, protože jsme se sestavou často točili, ale souhlasím, že měl dobrý podzim. Je to profík se vším všudy a pořád je to nejkonstruktivnější náš hráč, který hraje kolmo a dopředu. A když hraje jednoduše, na jeden dva doteky, jak on to umí, běžecky a kondičně je na tom skvěle. Ve svých letech nemá v tomto směru žádný problém.

Co chystáte na zimu?

Kluci půjdou na dovolenou, kterou si zaslouží. V létě měli volno snad jen dva týdny, druhá liga končila později než první. Teď ale ještě čtrnáct dní budeme pohromadě, byť ty tréninky budou spíš oddechové. Beachvolejbal, hokej. V polovině prosince to zakončíme testy v Praze, abychom věděli, jak jsme na tom. Po novém roce začneme soustředěním v Třeboni. Byli jsme se tam podívat a musím říct, že nový areál tam je úžasný. Ne nadarmo tam jede i Sparta. Hrát budeme na Vyšehradě Tipsport ligu a pak budeme na Složišti, kde máme vše, co potřebujeme. Nevidím jediný důvod, proč bychom měli letět ven za teplem. Naopak budeme připravení na podmínky, v jakých bude liga tady začínat.

Malá odbočka k dalším kategoriím, na které prvoligový tým navazuje. Radost vám jistě dělá devatenáctka – z devíti posledních zápasů osm výher a jedna remíza, to je obdivuhodná série!

A my jsme tomu hrozně rádi. Tím spíš, že začátek sezony byl hodně špatný a já byl párkrát v kabině a klukům říkal, že tak to dál jít nemůže. Přitom David Horejš i Petr Skála dělali maximum. Nás tudíž ty špatné výsledky trápily a máme o to větší radost, že se dorost tak zvedl. Když pominu výsledky, těší mě i výkony a hlavně to, že tam jsou dobří fotbalisti. Horyna to nerad slyší, ale já mu tak tři čtyři do zimní přípravy asi prostě odvedu.

A co juniorka? Její před nedávnem vzniklá soutěž prý po sezoně končí?

Je to tak, juniorská liga by měla skončit a mužstva v ní hrající se budou moci přihlásit do divize. Zda divizi přihlásíme i my, o tom budeme teprve jednat. Nově budou místo devatenáctky kategorie U20 a U18. Ligu juniorů ale chceme dohrát se ctí.

Nově letos fungovala i vaše farma v Roudném, s tou jste ale moc starostí asi neměli?

Roudné to zvládlo bez problémů, bez nějaké naší výraznější pomoci a jsme rádi, že z toho nebyl takový ten paskvil, kdy my bychom tam měli posílat třeba devět hráčů a ti roudenští by se na to jen dívali. Pravidelně chodil vlastně jen brankář Hajdušek, ten se trenérům tam líbil a stabilně na něj byla chvála. Jinak se sem tam další hráči točili. Šel tam třeba Škoda, dal tři góly a od té doby byl v lize v základu. Tomu to prospělo. Naše dohoda s Roudným ale byla do tří hráčů, přičemž my většinou posílali jednoho dva. Jednou jsme jich poslali asi pět nebo šest, ti to ale nepojali, jak měli, a my si k tomu řekli své. Od té doby to fungovalo, jak mělo. Nechtěli jsme znechutit fotbal klukům z Roudného, to za prvé. A za druhé by to nám mělo sloužit k tomu, aby se ti naši hráči, co to zrovna potřebují, mohli rozehrát v mužském fotbale. Což nemohou v juniorské lize. Například Kalod šel za Roudné proti Varům, gól nedal a lidi mu nadávali, že hraje houby. Ale jemu to pomohlo a s Teplicemi pro nás byl strašně platným hráčem.

Budou i na jaře hracím dnem doma páteční večery? Moc pátků jste doma nakonec nehráli…

Tím se budeme teprve zabývat. Lidi nám nadávají, že si koupili permanentky a počítali s pátkem. Bohužel svaz přišel s tím, že si na televizní utkání určuje dny, byly tak zvané televizní soboty, a když nám svaz pošle, že budeme hrát ten který zápas v sobotu, my s tím nic nenaděláme. Lidi nadávají, ale na špatném hrobě…

S osmnácti body vás čeká docela příjemná zima, nicméně od sestupové příčky vás dělí jen tři body. Navíc na ní je Liberec a že ten by měl spadnout, to si mnozí lidé nedokážou ani představit…

Jaro bude hrozně těžké, to my dobře víme. Výchozí pozice není špatná, osmnáct bodů je lepší, než kdybychom jich měli patnáct. Ale jak já říkám, s osmnácti body v lize se ještě nikdo nezachránil… Na jaře začínáme v Plzni, doma pak máme Brno,jedeme do Boleslavi a doma hrajeme s Jihlavou. Máme to všechno ve svých rukou, jenže snadné to rozhodně nebude.

První změny v kádru

Ač od posledního duelu Dynama v podzimní části fotbalové I. ligy je jen týden, v kádru A-týmu už došlo k prvním změnám.

Své působení na jihu Čech dle informace klubového webu totiž končí Jakub Hora, David Brunclík, Štěpán Koreš a Jan Vošahlík.

Nejvíce bude fanoušky zřejmě mrzet odchod Jakuba Hory, jenž na podzim patřil k oporám týmu a se čtyřmi góly byl i nejlepším střelcem Dynama. Navíc v posledních kolech velice úspěšně zaskočil na postě pravého obránce. „Přestože u nás byl Kuba na ročním hostování, měla Plzeň možnost si ho v zimě stáhnout. A to také udělala," uvedl v pátek pro klubový web sportovní manažer Dynama Martin Vozábal.

O Vošahlíkovi hodlá Dynamo ještě jednat. „Byl tu na půl roku, a tak se tudíž automaticky vrací do Slavie, s ní ale na tohle téma určitě ještě budeme hovořit," ujistil Vozábal.

Dle informací, které Deník jižní Čechy zjistil, by funkcionáři v Brně zřejmě uvítali návrat útočníka Michala Škody. „Já podlehl haló efektu, kdy ho fanoušci zesměšňovali," uznal chybu v rozhovoru pro Deník Rovnost brněnský sportovní ředitel Zdeněk Kudela. „Budějovicím, kam odešel na roční hostování, vyhrál dva zápasy," připomněl.