Nejdříve ještě ke krajskému finále Českého poháru, jehož jste byl jako stoper SK Planá přímým aktérem. Už ta porážka s Jankovem přebolela?
Já se na to finále díval ze dvou stran, jako hráč i jako předseda svazu. A musím říct, že z obou stran jsem byl spokojen. Bylo to vydařené finále, a to jak po sportovní, tak i po společenské stránce. Byl to na Dynamu pro hráče i diváky nádherný podvečer!

Jak se nápad hrát finále na Dynamu vůbec zrodil?
Napadlo to mě a těší mě, že se ta myšlenka ujala. Poděkovat bych chtěl taky majiteli Dynama panu Koubkovi, že nám vyšel vstříc. Radost mám z toho, že se finále povedlo i po sportovní stránce. Až do devadesáté minuty nebylo rozhodnuto o vítězi a diváci si určitě přišli na své. Velký zážitek to byl i pro nás hráče, většina z nás si zahrála na Střeláku prvně v životě.

Ale zpátky k původní otázce – už ta porážka přebolela?
Je fakt, že jsme byli Jankovu vyrovnaným soupeřem a měli jsme i dost šancí na to, abychom dali gól a finále tak ještě více zdramatizovali. Ta porážka mě tudíž samozřejmě mrzela, nakonec u mě ale převážila stránka předsedy svazu a z toho pohledu jsem velice rád, že se nám podařilo finále tak zdařile zorganizovat a navíc vybrat i tolik peněz na charitu. Vyšlo i počasí a přišlo také hodně diváků. Jak už jsem říkal, byl to nádherný podvečer!

Takže finále se vydařilo výborně, ale co samotný Český pohár v kraji? Neschází na úbytě? Letos se do něj přihlásilo pouze pět mužstev!
Nad tím, jak to udělat, aby byl pohár mezi kluby v kraji atraktivnější a přitažlivější, jsem přemýšlel od léta, když jsme na losovacím aktivu řešili, kolik přihlášek do poháru jsme dostali a přišlo mi hrozně líto, že jich bylo tolik málo. Zajímal jsem se, jak je tomu v jiných krajích a zjistil jsem, že někde je povinná účast všech mužstev z krajského přeboru, jinde zase musí hrát povinně vítězové všech skupin I. A a I. B třídy. Je to různé, ale já se přikláním spíše k té dobrovolnosti, protože pohár se hraje většinou v týdnu a těžko amatérské hráče nutit, aby v týdnu museli hrát. Navíc v této době, kdy kluby mají s dostatkem hráčů spíše starosti.

Třeba úspěch letošního finále na Dynamu zájem o pohár mezi kluby zvýší.
Právě proto jsme s tím nápadem přišli a byli bychom rádi, kdyby spolupráce s Dynamem měla dlouhodobý charakter. Další mou snahou je sehnat poháru partnera a jsme před podpisem smlouvy s pivovarem Samson.

Do funkce šéfa svazu jste před rokem určitě šel s nějakými předsevzetími, cíli a záměry. Jak se vám je podařilo naplnit?
Je to rok a něco a já jsem rád, že jsem ho mohl prožít. Pro mě osobně to bylo něco úplně nového a já si potřeboval nejdřív to prostředí osahat, šel jsem do toho jako nedotčený bafuňář. Sice jsem v Plané starosta a v klubu se snažím shánět peníze a řadu věcí zajišťovat, funkci v klubu ale nemám, jsem tam jen jako hráč. I ve svazu jsem se tudíž zpočátku spíše rozkoukával. Jednou z priorit byly finanční prostředky do fotbalu, sice jedeme dle nových pravidel, pořád však přerozdělujeme stejný balík peněz. Oslovil jsem nějaké partnery, ať do soutěží, či pro krajské výběry. Věřím, že uspějeme.

A co další dlouhodobé fotbalové téma, kterým jsou rozhodčí? Ať jejich počet, či jejich kvalita?
Souhlasím, téma rozhodčích ve fotbale stále rezonuje. Já na všech seminářích rozhodčích, na nichž jsem byl, se snažil na ně apelovat, aby sudí svá rozhodnutí dokázali patřičně vyargumentovat a zdůvodnit. Aby vztahy mezi hráči a rozhodčími nebyly zbytečně nepřátelské. Když rozhodčí hráči řekne, co zapískal, proč to zapískal, hráči se nebudou tak rozčilovat. Také mezi kluby a rozhodčími by měla panovat důvěra a vzájemný respekt.

A daří se vám to naplňovat?
Řekl bych, že ano, že se ty vztahy daří zlepšovat. Snažíme se na tom pracovat a byli bychom rádi, kdyby v tom byli nápomocni i svazoví delegáti. Ti, když už jedou na nějaký zápas, by měli hlavně mladé začínající rozhodčí mentorovat a říkat jim, pánové tady jste udělali chybu, tohle byste měli řešit jinak. Nebo naopak, když jedou na zápas o postup či sestup, aby se snažili tu mnohdy vyhrocenou atmosféru už předem zklidnit. Hezkým příkladem by mohlo čerstvě být právě pohárové finále, které rozhodčí odřídili skvěle, a byť se hrálo s maximálním úsilím a bojovností, nepadla ani jediná žlutá karta!

Peníze a rozhodčí jsme probrali – a co mládež?
Panují obavy, že by na zájem dětí o fotbal mohl mít negativní dopad covid. Skutečně došlo k několika kontumacím, protože se některé týmy nesešly. Přitom už teď někde celky mládeže fungovaly jako společenství dvou klubů. Podmínky pro účast dospělých v soutěžích jsou přísnější, takže z povinnosti mít týmy mládeže se lze vykoupit jen částečně. V přeboru kraje jsou podmínkou tři týmy mládeže, přičemž jen jeden se dá vykoupit, dva ale v každém případě musí kluby mít. Tím by měl být na ně tlak, aby se výchově mládeže věnovaly. S tím souvisí i školení trenérů, které jsme pořádali ve všech okresech.

Blíží se závěr soutěží, jaký je zatím jejich průběh?
Závažnější problémy nebyly, nicméně zrovna o víkendu, kdy byly májky, došlo v soutěžích dospělých k dvěma kontumacím: béčko Prachatic nepřijelo do Roudného a Sedlec do Zlaté Koruny. Není to nic tak hrozného, ale v soutěžích dospělých by se to stávat nemělo. Nicméně někdy to není snadné, vidím to i v mém klubu v Plané, kde jsme začínali sezonu s dvaceti hráči a někdy jsme měli na střídání jen pár lidí. V sezoně jsou zranění, byl tady covid. Uvidíme, jaká situace bude, až začnou přicházet přihlášky do nových soutěží.

Sezimovo Ústí vystoupilo po podzimu z krajského přeboru. Není to v nejvyšší krajské soutěži nepříjemná kaňka?
Máte pravdu, pro krajský přebor to není hezká vizitka, ale už v létě se Sezmovo Ústí rozmýšlelo, zda se nemá přihlásit do nižší soutěže. Hráčské potíže v zimě ještě narostly, a přestože jsme se snažili třeba v Táboře dojednat nějakou výpomoc, v lednu se klub definitivně rozhodl z přeboru vystoupit.

Jihočeský fotbal má Dynamo v první lize, Táborsko v druhé a Písek ve třetí, to je plus. Ale v divizi je jen pět mužstev z kraje, není to málo?
Souhlasím, tam je manko. Pamatuji, že za mých mladých let každé okresní město nebo každý okres měl v divizi zastoupení. Hrály tam Prachatice, Strakonice, Krumlov, ale i Milevsko, Třeboň, prostě těch klubů bychom v divizi měli mít daleko víc. Otázkou je, zda některé ty kluby chtějí vůbec jít výš. Ať už z důvodů hráčských, či finančních.

Máte za sebou první rok ve funkci, s jakým přáním jdete do roku druhého?
Dále zkvalitňovat soutěže, zvyšovat počty našich rozhodčích ve vyšších soutěžích, protože první a druhou ligu řídí velice málo Jihočechů. Zlepšit práci s trenéry, aby šla jejich kvalifikace nahoru.

A co vy osobně? Budete dál hrát v Plané? Vedle pětapadesátiletého Ládi Fujdiara byste byl ještě mladík…
Děkuji! (úsměv) Ale letošní rok byl asi poslední, po pohárovém finále totiž jsem tak dobitý a bolí mě všechno, že už budu chodit s klukama si nanejvýš jen tak zatrénovat. Hrát už musí ti mladší.