Do finále tradičního turnaje, který každoročně následuje hned po skončení soutěží, se probojovaly Mladé a domácí Slavia. Největší trofej nakonec zůstala doma, i když Mládští vedli od 30. min. zásluhou Jaroslava Havlíčka. V té chvíli renomovaný střelec pevně věřil, že jeho tým odejde od Malého jezu jako vítěz. „Ale po individuální chybě našeho stopera to propadlo a po remíze 1:1 se kopaly penalty, na které jsme prohráli," líčil Havlíček. „Stalo se, bohužel."

Nepomohlo ani to, že v rozstřelu mládský brankář Kolafa hned první penaltu kryl. Ze sedmi střelců SK proměnili jen čtyřii. Havlíček přišel na řadu jako druhý z hostů a Janků pokus vystihl. „Nemůže být každý den posvícení," povídal Jaroslav Havlíček. Za sebou měl postupové oslavy v Ševětíně, kde se bude hrát na podzim poprvé v historii krajský přebor.

Hynkův memoriál je pro týmy a jejich příznivce také společenskou událostí. „Soutěž a turnaj, to spolu nemá nic společného! Přijdeme si zahrát, abychom měli žízeň a pak mohli, my starší, společně posedět," vysvětlovala na Slavii opora mládské pětatřicítky, jež si po skončení I.A třídy ještě protáhla sezonu o víkend.

Jako čtyřicátník se Jaroslav Havlíček nevyhne myšlenkám na konec aktivní činnosti. „Pořád si říkám: Ještě chvíli, ještě chvíli… Půjdu s kluky do kraje na dva tři měsíce a pak uvidíme, co bude, protože v tomhle věku už člověk má své problémy," tvrdí ševětínský hráč.